Rád cestuji a navštěvuji památky a toulám se přírodou. Během výletů pořizuji spoustu fotografií a o všechny svoje zážitky bych se s vámi rád podělil na těchto stránkách. Články jsem napsal tak, aby se dobře četly, nabídly objektivní informace a také vám pomohly nasát trochu atmosféry z daného místa. Přijměte tedy moje pozvání a prostřednictvím jednotlivých příspěvků se imaginárně přeneste spolu s námi na různá místa naší krásné země. Pokud mne chcete podpořit v cestování a přečíst si tak další články, můžete poslat finanční příspěvky na účet 2200304358 / 2010. Děkuji a
Zde jsou pro vás nejnovější články
Jak jsme v Ostravě poznávali zajímavosti městských části Stará Bělá a Výškovice
Ostrava se stala cílem mnoha našich výletů, neboť má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že bylo absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto města na rozhraní Moravy a Slezska přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z těchto výletů jsme podnikli z pracovních důvodů, neboť jsme v Litovli zařizovali novou prodejnu mýdel, do které jsme sháněli dřevěné regály. Shodou okolností jsme zánovní kousky objevili v Šenově u Havířova, do něhož jsme po domluvě s prodejcem jedno březnové ráno vypravili a cestou jsme se zastavili v Ostravě, abychom poznali několik nových míst. Výlet jsme zahájili v okrajové části města Stará Bělá, kde byla naším prvním cílem studánka Na Sovinci, která však neměla nic společného se známým hradem.
Šenov - kostel Prozřetelnosti Boží alias Perla Slezska
Stranou současného rušného centra města Šenov, na západním okraji bývalého zámeckého parku v mírně svažitém terénu se nachází farní kostel Boží Prozřetelnosti. Honosná a okázalá rokoková stavba, je ojedinělá svým pojetím v někdejším prostředí vesnice jakou Šenov býval. Rokokový chrám na půdorysu oválu, nazývaný často Perlou Slezska, byl vystavěn z podnětu Karla Františka barona Skrbenského z Hříště a dokončen v roce 1764. Autorem projektu bývá označován málo známý architekt Jakub Pánek. Kostel tvořil kdysi spolu se zámkem a zámeckým dvorem centrum bývalého bohatého šenovského panství baronů Skrbenským.
Šenov - Evangelický kostel
Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 se bohoslužby evangelické církve konaly nejprve v šenovské obecné škole a když její prostory přestaly kapacitně dostačovat, věřící začali využívat místní hřbitovní kapli. V roce 1935 bylo rozhodnuto o stavbě kostela, jehož základní kámen byl položen v červnu 1936 a dostavěn byl přesně za rok. Slavnostně vysvěcen byl 29.6. 1937 spolu se zvony Petrem a Pavlem. Na novostavbě nebylo potřeba žádných oprav, přesto se kostel postupně modernizoval. V roce 1946 se šenovský sbor osamostatnil a byly pořízeny varhany (1947), pohřební nosítka, elektrické svícny na oltář a další drobnosti (1950). Roku 1964 bylo nainstalováno topení do kostelních lavic a o deset let později byla kvůli poškození vyměněna původní barevná mozaiková skla za čirá.
Ostrava - studánka U korýtka v Zábřehu
Pramen U korýtka se nachází v lesoparku pod parkovištěm v ulici Petruškova v Ostravě-Zábřehu v Moravskoslezském kraji nedaleko řeky Odry. V podstatě se jedná o dva zdroje vody, které přivádějí tekutinu až z vrcholku kopce Ondřejník. První pramen je neudržovaný a vyvěrá přirozeně ze svahu, zatímco voda z druhého mohutnějšího pramene teče z trubky umístěné v kamenné zídce a má upravené odtokové koryto v lichoběžníkovém profilu. Prameny dostaly název podle blízkého umělého koryta řeky Odry nebo tvaru korýtka pod studánkou či snad kvůli možnému místu korýtek pro napájení dobytka. V období 1. republiky bývala poblíž populární výletní restaurace, o 100 let později zdroj vody údajně využívají lidé bez domova, kteří v lese nedaleko studánky bydlí.
Ostrava - kostel sv. Ducha ve Výškovicích
Během padesátých a šedesátých let 20. století stoupal počet obyvatel Ostravy a tak prostory kostela v městské čtvrti Zábřeh určené pro 120 lidí přestaly počtu věřících dostačovat. V roce 1968 se v době politického uvolnění našla odvaha i odhodlání postavit nový kostel. Základní kámen byl vysvěcen roku 1969, ale začátek normalizace další výstavbě na rozsáhlém sídlišti v Ostravě -Výškovicích zabránil. O dostavbě, v podstatě realizaci celé stavby, se tak začalo uvažovat po roce 1989. Protože obecně zůstával na Moravě počet věřících vysoký, farnost přijala návrh brněnského architekta Marka Štěpána na výstavbu kostela, věže a pastoračního centra. Stavba probíhala v letech 2004 -2007 za působení otce Vítězslava Řehulky. Má elipsovitý půdorys a vedle stojí 30 metrů vysoká věž se třemi zvony z roku 2005.
Ostrava - kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Výškovicích
Dnešní ostravská městská část Výškovice neměla svou kapli až do konce 19. století, jelikož zde žilo málo lidí, takže tu chyběla i škola. Od svého založení na začátku 15. století obec spadala pod farnost ve Staré Bělé. Pouze v letech 1624 - 1630 vykonávala duchovní správu farnost ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Až roku 1873 byla ve Výškovicích zřízena první škola a přicházely také první úvahy o výstavbě obecní kaple. V té době rostly proti dnešnímu kostelu lípy, pod nimiž stála jen malá kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, jež sloužila jako zvonice. Myšlenky se změnily v realitu 6. září 1891, kdy byl položen základní kámen kaple Nanebevzetí Panny Marie, která byla o rok později slavnostně vysvěcena. A důvod zasvěcení ? To vám prozradí článek níže.
Ostrava - Lurdská kaple s pramenem Matky Boží ve Staré Bělé
Bělský les, jedna z největších zelených ploch v Ostravě, patří k oblíbeným místům procházek nejen obyvatel Zábřehu, Dubiny a Výškovic, kteří to tam mají nejblíž, ale prakticky celé Ostravy. Na jeho jižním konci je na katastru obvodu Stará Bělá místo, kterému se říká Starobělské Lurdy – lesní pramen a už více než sto let i kaplička, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Její vznik je úzce spojen s historií nedaleké ozdravovny, zvané Rekonvalescent, kterou nechalo postavit vedení Vítkovického horního a hutního těžířstva (pozdějších Vítkovických železáren) na přelomu 19. a 20. století pro doléčování pacientů Vítkovické nemocnice, tehdy jedné z nejmodernějších v celém Rakousku-Uhersku. První pacienti sem nastoupili v září 1900 a péči o ně převzaly řádové sestry svatého Karla Boromejského.
Ostrava - Husův sbor ve Staré Bělé
Dne 11. května 1924 byl slavnostně položen základní kámen Husova sboru ve Staré Bělé, který byl budován svépomocí členů církve a vznikl podle plánů Ostravského stavitele Pazourka. Stavělo se rychle, neboť v říjnu stejného roku začal sloužit svému účelu. V padesátých letech 20. století prošel několika stavebními úpravami. Ve 21. století proběhla rekonstrukce zadního traktu, aby se zde mohli i nadále scházet věřící v odpovídajících podmínkách. Sbor však slouží nejen věřícím Církve československé husitské, ale stal se místem setkávání lidí s lidmi a otevřeným prostorem napříč celou společností. V husitském kostele se konají občasné koncerty, besedy a další společenské akce.
Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé
Farní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé stojí na vyvýšeném místě nad středem obce, kolem které se až do poloviny 19. století rozkládal hřbitov. Autorem návrhu kostela byl pravděpodobně příborský stavitel Václav Röhrich. Stavba stojí poblíž místa bývalého hřbitovního kostela svatého Mikuláše, který byl ze dřeva a v roce 1790 byl stržen. Nový jednolodní kostel se stavěl od 60. let 18. století do roku 1779. Záhy po dostavbě se však objevily trhliny a okolí kostela muselo být odvodněno. Spolu s odvodněním a opravami byla postavena fara a zřízen hřbitov. Slavnostního vysvěcení se kostel dočkal až v roce 1801, konkrétně 13. a 14. července. Během svěcení byly do oltáře uloženy ostatky svatého Urbana, svatého Vitalise a svaté Korony.
Ostrava - kaple sv. Kříže ve Staré Bělé
Kaple sv. Kříže se nachází v ostravské části Stará Bělá na ulici Mitrovická, ale původně stávala na návsi ve dříve samostatné obci. Vysvěcena byla posledního července roku 1740 a svůj barokní ráz si zachovala do dnešních dnů. Důvod její výstavby není přesně známý, mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte. Kaplička mohla také sloužit kolemjdoucím k modlitbě a určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách či havíři, mířící do některého z černouhelných dolů. V nedávné době byla drobná kaple opravena. Boční strany jsou hladké bez oken, závěr kaple trojboký, průčelí dominují dva pilastry s patkou, mezi nimiž je umístěn vchod s dřevěnými dveřmi. Štít kaple má trojúhelníkový tvar s nikou uprostřed, kde kdysi patrně stávala malá soška. Střecha sedlová.
Ostrava - kaple sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé
Kaple sv. Jana Nepomuckého se nachází na Mitrovické ulici v ostravské městské části Stará Bělá. Byla postavena nedaleko místního hřbitova někdy na přelomu 17. a 18. století v barokním slohu, který zůstal zachován do dnešních dnů. Podle pověsti se tak stalo mezi lety 1699 – 1719, kdy zde působil farář Jiří Abrahám Krsa, který byl pohřben na přilehlém hřbitově. Jisté je, že kaplička byla postavena dříve než nynější kostel sv. Jana Nepomuckého. Po sametové revoluci byla zásluhou Městského obvodu ve Staré Bělé kaplička opravena. Průčelí dominuje barokní štít s výklenkem uprostřed, kde patrně dříve stávala nějaká soška. Pod římsou se nachází vstup s dřevěnými dveřmi. Boční stěny jsou hladké bez oken, stejně jako zadní plochá část, u které zve k posezení lavička. Sedlová střecha kaple je krytá cihlovými taškami.
Ostrava - studánka U Sochorka ve Staré Bělé
Studánka U Sochorka se nachází v ostravské městské části Stará Bělá na ulici Mitrovická, kolem níž protéká jeden z bezejmenných přítoků řeky Odry. Studánka byla do současné podoby upravena v roce 2006 a svůj název získala podle občana Sochorka, který dlouhou dobu bydlel v domě nad pramenem. Když byla porucha na vodovodním řádu, místní občané ke studánce chodili pro vodu, která v té době byla pitná. Studánka má podobu zídky ve tvaru U, z níž trčí trubka, zabezpečená ozdobnou mříží. Z potrubí mohutným proudem teče voda, která vzápětí padá do kruhové mísy a následně podzemním vedením odtéká do zmíněného přítoku Odry. U studánky nechybí lavičky pro posezení a odpočinek návštěvníků.
Ostrava - Václavův pramen ve Staré Bělé
Václavův pramen se nachází v ostravské městské části Stará Bělá, na konci ulice se zvláštním názvem Na Mlýnoze. Voda pramení v lesíku, následně v podobě potůčku protéká dvěma jezírky a nakonec ústí do Starobělského potoka, což je jeden z přítoků řeky Odry. Pramen je také využíván pro zalévání zahrádek v okolí a je volně přístupný. Záhadou zůstává, po jakém Václavovi získal zdroj vody své jméno, ale s jistotou lze tvrdit, že určitě nejde o některého ze slavných králů z rodu Přemyslovců, tak jako v případě pramene v Karlových Varech.
Ostrava - studánka Na Sovinci ve Staré Bělé
Studánka Na Sovinci se nachází přímo u hlavní cesty z Výškovic do Staré Bělé, v ulici Proskovická. Kolemjdoucí ji tak prakticky nemůže přehlédnout, horší je to se zaparkováním auta, jelikož je silnice silně frekventovaná. Okolí pramene bylo upraveno někdy v 21. století, kdy zde pro pohodlí návštěvníků vznikly lavičky s krytým posezením a dlážděný chodník. Samotný zdroj vody byl sveden do trubky, zasazené do půlkruhové zídky. V roce 2014 měl pramen dostatečnou sílu, ale o pět let později z trubky voda přestala vytékat. Příčinu se bohužel nepodařilo zjistit.
TZ 162 : ZOO Ostrava
Zoo Ostrava byla založena v roce 1951 a s rozlohou 100 hektarů je druhou největší v republice. Zvířata zde žijí v lesoparku, v němž postupně vznikají nové pavilony, velké přírodní výběhy, průchozí expozice. Mezi populární expozice patří Safari asijských kopytníků, Amazonie nebo Mokřady. Nechybí ani řada herních koutků pro děti, stovky laviček k odpočinku, desítky odpočinkových míst či klidové zóny. Součástí zoo je Botanický park s 6 km naučných stezek unikátním botanickým prostředím, nespočtem vzácných rostlin nebo největší kolekcí rododendronů a azalek u v České republice a na Slovensku. Od roku 2016 je zoo zapojena do systému podpory projektů na ochranu přírody prostřednictvím příspěvku ze vstupného. Zahrada disponuje také výukovým centrem nebo restaurací. Samozřejmostí jsou také komentovaná krmení zvířat nebo noční prohlídky.
TZ 2489 : Halda Ema Ostrava
Počátky založení haldy Ema v Ostravě pravděpodobně sahají do doby před rokem
TZ 737 : Město Ostrava
Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Nově budované město se ve 13. století stalo střediskem pro biskupské vesnice v okolí. V první polovině 16. století postavení Ostravy posílilo díky rozvoji řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Po ničivých válkách oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v Polské Ostravě. Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským. Napojení na Severní dráhu Ferdinandovu v roce 1847 prostřednictvím nádraží ve Svinově a Přívoze způsobily, že Ostrava se ve druhé polovině 19. století stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek rakousko-uherské monarchie. K 1. 1. 1924 byla vytvořena tzv. Velká Ostrava, která přinesla sloučení sedmi moravských obcí v jeden celek.
TZ 1026 : Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava je třetím největším planetáriem v Česku a jediným v Moravskoslezském kraji s pravidelnou programovou nabídkou pro školy a širokou veřejnost. Planetárium bylo 15. října 1980 slavnostně otevřeno a zpřístupněno prvním návštěvníkům. Ovšem tehdy se nepřestřihávala páska hvězdárny a planetária, ale sdruženého pracoviště – Báňské měřické základny. K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let minulého století. V roce 1994 byla instituce Báňské měřické základny zcela zrušena a hvězdárna a planetárium byly začleněny pod Institut geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU. V letech 1992–1998 byla činnost planetária výrazně podporována školským úřadem v Ostravě, od poloviny 90. let 20. století jej finančně podporuje také statutární město Ostrava.
Jak jsme v Ostravě navštívili Porubu a večer hledali vodu ve vesmíru
Ostrava se stala cílem mnoha našich výletů, neboť má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že bylo absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto města na rozhraní Moravy a Slezska přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z mnoha těchto výletů jsme podnikli z ryze praktických důvodů, neboť jsme na internetu objevili inzerát s nabídkou velké sbírky turistických známek, kterou prodávala rodina z ostravské městské části Poruba. Domluvili jsme si tedy schůzku na jedno sobotní dopoledne a ono listopadové ráno jsme vyrazili do Slezska. Když jsme do Poruby v pořádku dorazili, sbírku dřevěných koleček jsme zakoupili, naskládali do kufru černého SUV a pak jsme se již začali věnovat některým místním pamětihodnostem.
Ostrava - Planetárium a hvězdárna
Planetárium Ostrava je třetím největším planetáriem v Česku a jediným v Moravskoslezském kraji s pravidelnou programovou nabídkou pro školy a širokou veřejnost. Planetárium bylo 15. října 1980 slavnostně otevřeno a zpřístupněno prvním návštěvníkům. Ovšem tehdy se nepřestřihávala páska hvězdárny a planetária, ale sdruženého pracoviště – Báňské měřické základny. K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let minulého století. V roce 1994 byla instituce Báňské měřické základny zcela zrušena a hvězdárna a planetárium byly začleněny pod Institut geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU.
TZ 156 : ZOO Brno
ZOO v Brně bylo založeno roku 1937 jako Zoologický koutek v Kounicově ulici, ale již o čtyři roky později byl zlikvidován z nařízení protektorátních úřadů. Po skončení druhé světové války spolek obnovil činnost a hledal místo, kde by mohla vzniknout nová zoologická zahrada. Nakonec bylo vybráno území kopce Mniší hora, kde kromě zoo vznikla také botanická zahrada. Slavnostní otevření expozic proběhlo roku 1953, ovšem první pavilon byl postaven až o tři roky později. Jednalo se o vivárium s 26 nádržemi pro ryby, obojživelníky a plazy. Následujícího roku se botanická zahrada odstěhovala a zoologická část se tak mohla dále rozšiřovat. Jako první byl vybudován medvědinec, v letech 1964 – 1965 dva pavilony pro opice a roku 1972 pavilon exotických plazů. V roce 1993 bylo brněnské ZOO přijato do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
TZ 480 : Město Brno
V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku, také v době Velkomoravské říše a kolem roku 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno. Od 11. století zde stál břetislavský hrad, kolem něhož se rozvíjeli vsi. Od 13. století přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, svoji obec vytvářeli i Židé. Celé toto mezinárodní společenství pak svorně budovalo město Brno. Od poloviny 14. století bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů. V 18. století došlo k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračoval i ve století následujícím. V Brně se soustředil textilní a strojírenský průmysl, rychle byly zavedeny nejnovější technologie, roku 1839 zde přijel první vlak. S rozvojem průmyslu rostla předměstí a Brno ztratilo charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení.
Ostrava - studánka Pod Myslivnou v Porubě
Studánka Pod Myslivnou se nachází v lesoparku na okraji ostravské městské části Poruba, který se stal oblíbeným místem místních obyvatel k procházkám v přírodě. Své jméno získala podle nedaleké hospůdky Myslivna, kde se v průběhu roku konají různé akce, například Halloween či Pohádkový les. Místní organizace dobrovolníků před časem pramen čisté vody upravila, když okolo něj vybudovala zídku ve tvaru podkovy, položila na ni dřevěnou stříšku a přidala lavičky pro posezení okolojdoucích. V takovém stavu studánku mohli návštěvnici vídat v období zhruba od roku 2013 do 2020, ale pak díky poklesu spodní vody vyschla a stříška s lavičkami zmizela. Na místě tak zůstala pouze kamenná zídka bez vody, která se tak vlastně stala jakýmsi pomníkem, připomínající kdysi příjemné místo k zastavení a odpočinku.
Ostrava - bludný balvan a památník obětem válek
Porubský bludný balvan je druhý největší svého druhu v České republice, ale co se týče délky jedné z os, v té drží prvenství. Jeho rozměry jsou 3,7 x 1,7 x 1,2 metru. Je žulový, pochází pravděpodobně ze středního Švédska nebo jižního Finska a do Poruby se dostal s pohybem ledovce při zalednění ve středním pleistocénu. Bludný balvan o hmotnosti 11 tun se původně nacházel v lokalitě zvané Doly na západním okraji tehdy samostatné obce Poruba. Zásluhou místního učitele Josefa Hurníka (otce skladatele Ilji Hurníka) byl v roce 1928 vyzdvižen z koryta bezejmenného přítoku říčky Porubky a přemístěn na náves před obecní dům. Zde byl osazen pamětní deskou připomínající 10. výročí vzniku Československa.
Ostrava - kostel sv. Mikuláše v Porubě
Historie kostela sv. Mikuláše v Ostravě – Porubě sahá až do 15. století; kdy zde malý gotický kostelíček, který poskytoval duchovní služby obcím Poruba, Vřesina, Svinov a Třebovice. V roce 1787 byla z kapacitních důvodů zahájena jeho přestavba. Byla odstraněna celá příční stěna, kterou procházel hlavní vchod do kostela, vykopány hlubší základy, přebudována klenba kostela a presbytář a kostel byl opatřen novou střechou. Interiér byl vybaven novým hlavním oltářem a dvěma bočními oltáři, pořízeny byly také nové varhany a roku 1795 byla rekonstrukce chrámu hotova. Věž kostela však byla dokončena až v roce 1808. Rekonstrukci se dále nevyhnula ani hřbitovní brána a hřbitovní zeď, bylo rovněž zbudováno nové schodiště k hlavním dveřím kostela. Kostelní věž byla ve velmi špatném stavu, proto byla roku 1909 zrekonstruována do stávající podoby a osazena novými hodinami.
Ostrava - kaple na Klimkovické ulici v Porubě
Malá kaplička v ostravské městské části Poruba byla na Klimkovické ulici s největší pravděpodobností postavena v 19. století, ale přesné datum založení není známo. Je dokonce možné, že kaplička mohla mít nějakou dřevěnou předchůdkyni či zvoničku, která byla později nahrazena kamennou stavbou. Důvod její výstavby není přesně známý, mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte. Kaplička mohla také sloužit kolemjdoucím k modlitbě při cestě do nedalekých Klimkovic a určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách či havíři, mířící do některého z černouhelných dolů. V nedávné době byla drobná kaple opravena a do interiéru byly umístěny drobné předměty, mezi něž patří sošky andělů a Panny Marie či obraz se stejnou světicí. Kaplička stojí na zahradě u rodinného domu a není tak přístupná ze všech stran.
TZ 1838 : Brno židovské
Původní starobylý židovský hřbitov se v Brně nacházel naproti paláce Padowetz, hluboko pod úrovní nynějšího vlakového nádraží a kolejiště tramvají. V roce 1454 byli Židé králem Ladislavem Pohrobkem z města vyhnáni a hřbitov, kam pohřbívali své mrtvé, byl rozbořen a zničen. Zpět do Brna se Židé mohli vrátit teprve po revolučních událostech v roce 1848, kdy jim bylo umožněno volně se stěhovat. Aby mohli pečovat o své zemřelé, bylo jedním z jejich prvních počinů ustanovení svatého spolku Chevra kadiša. Neměli v Brně vlastní hřbitov, takže své mrtvé museli pohřbívat v okolních židovských obcích nebo tam, kam zemřelý příslušel. Netrpělivě proto čekali na souhlas ke zřízení pohřebiště, synagogy a jmenování vlastního rabína.
TZ 2645 : Muzeum Oderska
Expozice Muzea Oderska se nacházejí v objektu bývalého měšťanského domu na Kostelní ulici. Jedná se o budovu pozdně renesančního nebo spíše raně barokního založení. Výsledkem rekonstrukce objektu jsou prostory nabízející místo k zastavení, zklidnění, zamyšlení, kontemplaci i diskusi. Ve stále expozici se nacházejí soudobé dějiny a důraz na náboženský, národnostní a hospodářský vývoj Oderska v rámci Německého Kravařska. Expozice věnovaná Proměnám oderského děkanátu prorůstá prostřednictvím barokní galerie do útrob domu a vyvede návštěvníka až do horního patra připsaného městu Odrám. V současné době spravuje muzeum sbírky společenskovědního charakteru.
TZ 1262 : Město Vítkov
Město Vítkov bylo založeno spolu s hradem Vikštejn ve druhé polovině 13. století Vítkem z Kravař. V letech 1713–1714 dal tehdejší majitel vítkovského panství F.K. Wipplar z Ulschitz postavit barokní zámeček na Horní Vsi u Vítkova, který se později stal součástí areálu nemocnice. Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z Budišova nad Budiškovkou přes Vítkov do Suchdola nad Odrou. Na konci druhé světové války byl dělostřelbě poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích. Dne 3. července 1950 se zde narodil Jan Zajíc, jenž se v roce 25. února 1969 na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, upálil v průjezdu domu č.p. 39 na Václavském náměstí. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí. Dominantou města a celého kraje je novogotický farní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1914-18.
Jak jsme v prosinci navštívili města Vítkov a Odry
Poslední týden v roce mezi vánočními svátky a Silvestrem může člověk strávit různým způsobem. Většina z nás navštěvuje rodinu a příbuzné, část obyvatelstva vyrazí za sněhem na hory, někdo nedělá vůbec nic, jiní vyrazí na procházku a méně šťastní jedinci musí chodit do práce. Náš volný čas jsme využili k odpočinku, rodinným setkáním, kratším i delším procházkám a jeden volný den jsme vyrazili na výlet do Vítkova. Slezské město v opavském okrese jsme sice navštívili již o 12,5 roku dříve, ale tehdy jsme viděli pouze novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a tak jsme do Vítkova zavítali ještě jednou, abychom si prohlédli všechny jeho zajímavosti. První památkou, kterou jsme v zimním Vítkově viděli, byl kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově, u něhož jsme zaparkovali naše černé SUV a vyrazili na jeho obhlídku.