Přehrady a vodní nádrže
Příspěvky
Karolinka - přehrada Stanovnice
Vodní nádrž ve městě Karolinka byla vybudována v letech 1977 – 1987 na potoce Velká Stanovnice, který pramení na úbočí Javorníků a protože v jeho povodí nejsou téměř žádné vesnice či průmysl a zemědělské podniky, voda v přehradě patří mezi nejkvalitnější na Moravě. Přehrada o objemu 7,65 milionu krychlových metrů zásobuje Vsetínsko. Sypaná hráz je 35,5 metru nad terénem a v koruně má délku 391,5 metru. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v kruhové odběrné věži, která je přístupná pouze štolou v hrázi a umožňuje odběr vody pro vodárnu ze tří výškových úrovní v nádrži. V roce 1995 zde byla instalována malá vodní elektrárna s dvěma turbínovými soustrojími. Kapacita bezpečnostního přelivu je při maximální hladině 104 kubíků za vteřinu.
Rusava - přehrada a rekreační středisko
Přehrada Rusava byla vybudována na potoku Ráztoka, v údolí úplně na konci obce, pro zaměstnance podniku Přerovské strojírny, kteří se sem jezdili rekreovat desítky let poté, co byla firma roku 1948 založena. Výrobky socialistického podniku byly známé po celém světě, ale po roce 1989 se firma postupně dostala do úpadku a musela rozprodat i své rekreační zařízení, včetně toho na Rusavě. Rozlehlého areálu se ujal soukromý sektor a díky podnikatelům nedošlo ke zchátraní ubytovacích chatek či hlavní budovy hotelového typu. Samotná vodní plocha se v 21. století potýkala s poklesem vody, přesto se sem jezdí lidé i nadále rekreovat. V jedné z chatek nad hrází od roku 2005 funguje bufet. Místo je dostupné autem po asfaltové silničce.
Les Království - pohádková přehrada na Labi
Není přehrada jako přehrada. Les království vypadá jako by byla součástí romantické pohádky. Les království totiž rozhodně nevypadá jako šedé betonové monstrum, jehož základní funkcí je zadržovat vodu. Tato nádherná přehrada se nachází na Labi nedaleko Dvora Králové a dokonale spojuje technické řešení s estetickou stránkou stavby. Prvotní myšlenka přehrazení Labe se stala aktuální po roce 1897, kdy se údolí od Vrchlabí přes Dvůr Králové až k Pardubicím proměnilo díky obrovské povodni doslova v měsíční krajinu. Bylo proto rozhodnuto vystavět dvě říční hráze, které by zadržovaly náhlé přívalové vlny. Jedna byla vystavěna pod Špindlerovým Mlýnem a druhá - Les Království - v úzkém údolí řeky nad Dvorem Králové. Již roku 1903 začaly první přípravné práce na přehradě, kdy se začaly připravovat podklady pro zpracování projektu, který vypracovala firma Technické oddělení pro úpravu řek za vedení stavebního rady Ing. Josefa Plicka. Samotnou stavbu pak provedla firma Ing. J. V. Velflík a firma Fanta & Jireš ji vybavila stroji. Stavební práce započaly v roce 1910 a trvaly po protažení stavby kvůli první světové válce až do roku 1920.
Náklo - pískovna a jezero Kobylník
Štěrkovna Náklo se nachází mezi Olomoucí a Litovlí a vznikla těžbou štěrkopísku, kterou zde provozuje společnost CEMEX. Těžba započala již roku 1945, kdy byl potřeba písek pro nově vznikající stavby v poválečném Československu. Roku 1952 těžbu štěrkopísku převzaly Štěrkovny a pískovny Olomouc. V roce 1981 byla rozšířena těžba v pískovně plošně a to do hloubky od šesti do 25 metrů. Část štěrkovny je využívána jako přírodní koupaliště a zbytek je ponechán přírodě, původním živočichům a rostlinám. Zatopená část má rozlohu cca 100 ha a je hluboká až 25 metrů. Dá se tu stanovat a je zde několik stánků s občerstvením, fotbálek či jukebox. Koupání na pískovně je jen na vlastní nebezpečí, a to ve vymezeném prostoru, nechybí ani nudistická pláž. Koupání je volně přístupné a voda zde bývá velmi čistá.
Hlučín - jezero Štěrkovna
Hlučínské jezero vzniklo zatopením bývalé štěrkovny na jihozápadním okraji města, má rozlohu 131,5 hektarů a maximální hloubku čtyři metry. Původní štěrkovna byla v roce 1990 přebudována na vodní nádrž, kdy byly zpevněny břehy, odtěženy mělčiny a vybudovány nápustné a výpustné objekty pro regulaci hladiny nádrže. Na severním břehu jezera byla rovněž vybudována infrastruktura pro rekreační využití.
Slezská Harta - přehrada na řece Moravici
Stavba přehrady Slezská Harta byla zahájena v roce 1987 a dokončena o deset let později. Již v roce 1986 však byly vybudovány některé objekty zařízení staveniště a ještě předtím byl prováděn rozsáhlý geologický průzkum celé oblasti. Výstavba tak velkého vodního díla představovala značný zásah do přírodních, technických, ale i sociálních podmínek. Před zahájením stavby bylo nutné zajistit pokácení všech stromů, keřů, vysekání porostů, zbourání a odklizení budov a zařízení v zátopovém pásmu, byly postaveny náhradní byty, domy a zařízení pro vystěhované obyvatele.