Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy, okolo něhož vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, jež byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši. Kopicův statek, typický pojizerský dům, je unikátní roubená usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19. stol. Statek nejprve vlastnila rodina Jirošova. František Jiroš se stal prvním starostou turnovského okresu zřízeného po zrušení vrchnostenských úřadů. Vojtěch Kopic se narodil poblíž Havlíčkova Brodu a jako sirotek se přestěhoval k příbuzným do Turnova. Na statek se přiženil v roce 1932 a hospodařil zde až do své smrti. Mezi sousedy byl známý svéráznou hrou na harmoniku, především však vynikl jako naivní sochař – samouk. 

Na hlavním hřebenu Hostýnských vrchů poblíž poutního místa Hostýna se nachází zajímavé místo zvané Skalný. Je to soustava skalních útvarů z masivního pískovce a slepence, která byla vytvořena mrazovou destrukcí vrchních částí skalního hřbetu. Na zdejších skalách stával ve středověku hrad, jenž se po svém vzniku v druhé polovině 14. století stal nejvýše položeným na Moravě. Dnes po něm nenajdete téměř žádné stopy, pouze jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby. Ještě na začátku 20.století byl vrch odlesněn a skaliska byla pěkně viditelná z dálky. Okolo roku 1901 zde stávala salaš a v okolí skal se pásly ovce. Jednotlivým útvarům vévodí dvojice věží Orel a Zub ležící přímo na hřebenu Skalného. Bezprostředně pod Orlem se nachází na zdejší poměry netypická Plotna. Pod hřebenem východně od Zubu jsou další dva útvary. Na severní straně hřebene se nachází Kůň a na jižní straně Žába.

Lechův kámen je velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi, který je opředen mnoha legendami. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha. Lechův kámen je asi tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na město Kouřim. Když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec. Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách.

Jako ostrý zub, zabodnutý do země, ční osamělé skalisko, od dávných časů se nazývající Kazatelna. Je to osm metrů vysoký, ojedinělý a morfologicky zajímavý skalní útvar, který je od roku 1967 chráněn jako přírodní památka. Skalisko je tvořeno převážně hrubozrnným pískovcem světle hnědé barvy, který je složen z křemene, ortoklasu, muskovitu a biotitu. Horní část skalního výchozu byla ve středověku změněna člověkem. Byly na ní vytesány schůdky pro snadný výstup na vrchol, kde byla upravená plocha připomínající kazatelnu, jsou zde patrné i otvory pro ukotvení zábradlí. Skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna, traduje se, že již v 9. století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera a kostela Svatého Klimenta a po zániku kláštera snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt.

Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.

Stránská skála je národní přírodní památkou a jde o jeden z nejkrásnějších skalních útvarů ve městě. Archeologické průzkumy prokázaly první osídlení už v paleolitu, lokalita se také řadí k nejstarším doloženým sídlištím člověka typu Homo erectus v Evropě. Několik jeskyní, které se zde nacházejí, jsou i významnými paleontologickými nalezišti. Např. v Absolonově jeskyni bylo nalezeno 645 zkamenělých kostí pleistocénních ptáků, ve Woldřichově jeskyni zase zub nového druhu šavlozubé kočky. Výzkumy i návštěvy běžných výletníků vedly k nalezení mnoha dalších zkamenělin, především mořských bezobratlých živočichů, vzácně i žraločích a rybích zubů.

Skalní sluj Adamovo lože se nachází asi 300 metrů od zámku Hrubá Skála. Nechal ji zde vytesat František Adam z Valdštejna (1759-1823), bývalý voják a později velmi nadaný a pilný botanik, který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku po tureckých válkách (1787-1789). Takzvanou Venušinu sluj vytesal na jeho zadání turnovský sochař a řezbář Jan Chládek mladší, místní umělec, autor mnoha plastik, církevních soch a dřevěných řezeb. Do pískovcové skály Jan Chládek mladší vytesal na jedné straně soutěsky oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice - oltář byl na vrcholu zakončen soškou Amora a bývá někdy také přezdíván jako Evino lože. Naproti oltáři lásky byla vytesána široká kamenná pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Přesahující skálu kryjící lože, symbolicky podpírá u pohovky dvojice tesaných sloupů.

Králky tvoří pískovcové a slepencové skalní útvary s vytesanými sedačkami, které zde zřejmě nechal v 19. století vytvořit šlechtický rod Seilernů ze zámku Lešná pro své zdejší časté výlety. Podle lidové pověsti na nich zasedalo takzvané valašské lovčí právo. Přes Králky prochází skalní rozsedlinou zeleně značená naučná stezka Lukov vedoucí od přírodní památky Brzová k hradu Lukov, k němuž je to odtud asi 200 metrů.

Žimrovická skála se nachází u obce stejného jména přímo u silnice z Žimrovic do Hradce nad Moravicí. U této řeky se nachází parkoviště, kde můžete nechat své auto, prohlédnout si splav, který byl vybudovaný již v 16.století a poté po silnici dojít pár desítek metrů ke skále, u níž se v minulosti nacházelo šest velkých rybníků. Skála je součástí naučné stezky Hanuše a rovněž se nachází na žluté turistické značce.

Skála se jmenuje Švédský kámen a bývaly na ní pamětní desky, které připomínaly zakladatele tělovýchovného hnutí F.L.Jahna, významné občany Moravské Třebové a zdejší oběti první světové války. Kousek odtud stávala první rozhledna nad Moravskou Třebovou, která roku 1916 za bouře spadla. Bývalo to oblíbené výletní místo občanů města, turistů a dalších obyvatel. Po roce 1945 místo upadlo do zapomnění, desky zmizely a skála zarostla vegetací.