Planetárium Ostrava je třetím největším planetáriem v Česku a jediným v Moravskoslezském kraji s pravidelnou programovou nabídkou pro školy a širokou veřejnost. Planetárium bylo 15. října 1980 slavnostně otevřeno a zpřístupněno prvním návštěvníkům. Ovšem tehdy se nepřestřihávala páska hvězdárny a planetária, ale sdruženého pracoviště – Báňské měřické základny. K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let minulého století. V roce 1994 byla instituce Báňské měřické základny zcela zrušena a hvězdárna a planetárium byly začleněny pod Institut geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU.

Hvězdárna na okraji města Turnov byla v lokalitě zvané Vrchhůra otevřena v roce 1974. V následujících letech 1976 - 1986 byl objekt v nájmu AsÚ ČSAV a poté až do roku 1992 Fyzikálního ústavu, kdy v prostorách sídlila Optická vývojová dílna. Od té doby využíval hvězdárnu astronomický kroužek při turnovském gymnáziu a objekt pomalu chátral. V roce 2013 proběhla její rekonstrukce a k původnímu dalekohledu refraktor 160/2500 mm s optikou od VOD Turnov přibyl o rok později druhý refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm, zapůjčený Českou astronomickou společností. V roce 2020 proběhla výměna dalekohledů na montáži v kopuli a doplnění montáže novým krokovým motorem s plynulým chodem. Hlavní dalekohled TS Ritchey-Crétien 16" f/8 dlouhodobě zapůjčil mecenáš působící na Jablonecku.

Hvězdárna se nachází při západním okraji čtvrtě Veveří, na vrcholu kopce Kraví hora. Nejstarší částí areálu hvězdárny a planetária v Brně se stala hvězdárna, jejíž výstavba začala roku 1948 a její dvojice samostatných kopulí měří v průměru šest metrů. Byly dostavěny roku 1953 a o šest let později byla otevřena budova s přednáškovým sálem a malým projekčním planetáriem. Roku 1991 bylo do provozu uvedeno velké projekční planetárium firmy Carl Zeiss Jena typu Spacemaster, jehož základní kámen byl položen v polovině 80. let a hned se stalo hlavní atrakcí hvězdárny. V provozu bylo v letech 1991 a 2013 a bylo umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítalo devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Navíc jej doplňovaly speciální datové projektory, rozsáhlá zvuková i světelná aparatura. Přístroj projekčního planetária byl netradičně umístěn na hydraulické plošině, takže jej šlo dle potřeby zasunout do suterénních prostor.

Hvězdárna Mikuláše Koperníka byla v Třincii slavnostně otevřena v roce 1955. Stalo se tak na popud přednášky o astronomii Dr. Huberta Slouky, který byl ředitelem Hvězdárny v Praze na Petříně. Přednáška tak zaujala posluchače, že si založili v Třinci astronomický kroužek. Hlavním iniciátorem a potom vedoucím astro kroužku se stal Ing. Vladislav Zielina, pracovník Třineckých železáren, který kroužek založil při Závodním klubu Revolučního odborového hnutí Třineckých železáren. Na hvězdárně byl instalován dalekohled typu reflektor Cassegrain 300 mm od Ing. Viktora Rolčíka a v roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“.