Důvodů k cestě do Prahy může být opravdu hodně. Od poznávání nepřeberného množství historických památek, návštěvy zoologické zahrady či atraktivních muzeí, přes nudné služební cesty až po návštěvu příbuzných, kteří si hlavní město zvolili k trvalému pobytu. Přelidněná centra a davy turistů nás k takovým výletům nikdy nelákala, spíše naopak, ale občas jsme do Prahy také zavítali, přičemž se jednalo prakticky pouze o jednodenní pobyty. Tento jarní výlet jsme podnikli z důvodu, který by uhádl málokdo. Shodou okolností jsme si totiž v Dolních Počernicích koupili nové auto a protože na nás ochotný personál autosalonu udělal dobrý dojem, rádi jsme sem zajeli i na pravidelné servisní prohlídky. Jednu z nich jsme si spojili s poznáváním zajímavostí městyse Nehvizdy a bezprostředního okolí.

Když naše šedé francouzské auto dostalo patřičnou péči, vyrazili jsme směrem na Nehvizdy, k nimž jsme se blížili po staré silnici číslo 611. Několik kilometrů před naším cílem jsme za benzinovou pumpou na okraji asfaltové komunikace narazili na budku se zvláštním tubusem na střeše, která byla naším prvním cílem. Vzhledem k hustému provozu na silnici jsme byli rádi, že jsme mohli zaparkovat na odbočce ke komerčnímu areálu a pak jsme opatrně zahájili průzkum zmíněné budky. Jednalo se o jednu ze dvou měřících stanic, které byly postaveny začátkem 20. let minulého století na rovném úseku někdejší pětikilometrové letecké báze, kde se proháněly první československé letouny z letiště Praha - Kbely a na níž se provádělo měření rychlosti testovaných letadel v přímém vodorovném letu.

První měřící stanice v době naší návštěvy nebyla v dobrém stavu, o čemž svědčily zkorodované plechové části a zdi pomalované spreji nějakého rádoby umělce. Vzhledem k hustému provozu na silnici jsme se zde dlouho nezdrželi a pokračovali po silnici o pět kilometrů dál, kde se na okraji městyse Nehvizdy nacházela druhá stanice. Když jsme se k ní blížili, bylo na první pohled vidět, že byla nedávno opravena. Vzápětí jsme zastavili na přilehlé autobusové zastávce a vydali se na její obhlídku. Jelikož zde už tolik aut nejezdilo a protože bíle omítnutá stanice byla v lepším stavu, prohlížela se nám lépe, než ta první. Když jsme si ji obešli kolem dokola, vrátili jsme se k autu, kde jsme si přečetli pár zajímavých informací o tom, jak to celé vlastně fungovalo, k čemu nám posloužili papíry, jež jsme si vytiskli doma před odjezdem do Prahy.

Dozvěděli jsme se, že za účelem měření byly v budovách báze umístěny širokoúhlé kamery Löbnar se svislou záměrnou osou a díky elektrickému signálu byly zjištěné údaje přenášeny nadzemní signální soustavou přímo do laboratoří VZLÚ neboli Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Na trupu zkoušeného letadla byl umístěn kříž, díky kterému se stanovila poloha letadla nad kamerou a pak se měření zahájilo. Měřící stanice sloužila svému účelu až do devadesátých let 20. století, kdy dostala šachovnicový červenobílý kabát kvůli lepší viditelnosti. Když se potom přestaly používat, měřící stanice zchátraly a teprve nedávno byla jedna z nich opravena. Zaujalo nás, že zkoušky neprobíhaly vždycky bez problémů a občas došlo k nehodám, které většinou skončily opravdu tragicky.

Například v listopadu 1938 zde probíhalo testování prototypu letadla Avia B-35.1 s novým motorem, kdy pilot provedl čtyři průlety měřící báze a připravoval se na pátý. Bohužel mu z neznámých příčin selhal motor a po pádu letadla v blízkosti později postaveného sídliště Černý Most pilot zahynul. Smutná informace byla poslední, kterou se nám o netradičních stavbách podařilo zjistit a když jsme si vše přečetli, odjeli jsme k památníku seskoku operace Antropoid, o němž však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli rovněž nezapomeňte přečíst. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento větrný den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme po prohlídce vozu v pražském autoservisu navštívili Nehvizdy a okolí. Pokud jste sem někdy zavítali, můžete do komentářů uvést své zážitky. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/nehvizdy-stanice-na-mereni-rychlosti-letadel​

Historie :

Kdo jede po silnici č. II/611 Praha – Nehvizdy – Poděbrady, může si mezi Horními Počernicemi a Nehvizdy všimnout budek se zvláštním tubusem na střeše. Jedná se o dvě měřicí stanice, postavené začátkem 20. let minulého století na rovném úseku někdejší pětikilometrové letecké základny, kde se proháněly první československé letouny z letiště Praha - Kbely a provádělo se měření rychlosti testovaných letadel v přímém vodorovném letu. Za tímto účelem byly v budovách báze umístěny širokoúhlé kamery Löbnar se svislou záměrnou osou. Díky elektrickému signálu byly údaje z měření přenášeny nadzemní signální soustavou přímo do laboratoří VZLÚ. Na trupu zkoušeného letadla byl umístěn kříž, díky kterému se stanovila poloha letadla nad kamerou, a zahájilo se měření. V listopadu 1938 zde probíhalo testování prototypu letadla Avia B-35.1 s novým motorem, kdy pilot provedl čtyři průlety měřící báze a připravoval se na pátý. Bohužel mu z neznámých příčin selhal motor a po pádu letadla v blízkosti později postaveného sídliště Černý Most pilot zahynul. Měřící stanice sloužila svému účelu až do devadesátých let 20. století, kdy dostala šachovnicový červenobílý kabát kvůli lepší viditelnosti. Když se potom přestaly používat, měřící stanice zchátraly a teprve nedávno byla jedna z nich opravena.

Historie čerpána z webu

https://www.planes.cz/

Městys Nehvizdy je držitelem turistické známky č.2042.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nehvizdy-vysadek-skupiny-anthropoid-c2042