Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kružberk - zřícenina hradu a Weisshuhnova rozhledna

Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377, kdy se jmenovala Cruczenburg, vroce 1429 se uvádí Kreuczburg. V obou případech je v názvu obsaženo slovou burg - hrad, což naznačuje existenci hradu, který ale není v knihách zmíněn. V roce 1377 byl jeho majitelem Ješek z Schonsteina, což jsou dnešní Dolní Životice. Příslušníci tohoto rodu se nechávali zvát také jako Bolač a byli patrně zakladatelé i nedalekých Medlic. Zboží s hradem a vsí Kružberk zůstalo v držení tohoto rodu zřejmě až do jeho vymření na počátku 15. století. Tehdy Kružberk přechází do rukou rodu Kosířů, kteří jej spojují s panstvím Litultovice. Jindřich Kosíř byl purkrabím na nedalekém hradě Vildštejně a také jediným, kdo se kdy po Kružberku psal. 

article preview

Zříceninu hradu Kružberk, nacházející se nad přehradou stejného názvu, jsme navštívili během jednoho květnového výletu, který jsme strávili v tomto pro nás dosud neprobádaném kraji.  K druhé největší přehradě na severu Moravy jsme přijeli od Vítkova po silnici vylámané ve skále, která zde byla vybudována v letech 1948 – 1949 během výstavby přístupových cest k budoucí přehradě a poté jsme sjeli dolů k Moravici. O chvíli později jsme naše stříbrné auto zaparkovali u penzionu Velké Sedlo, přešli most pro pěší přes řeku a po příjemné cestičce jsme se vydali na hráz. Po pár metrech jsme se zastavili u 50 metrů vysoké skalní stěny, kterou právě zdolával nějaký horolezec a chvíli jeho bláznivou činnost pozorovali. Zvědavě jsme také nahlédli do skalní jeskyně v patě skály a pak jsme šli po asfaltové cestě dál.

E - Kružberk 01 - horolezecká stěna E - Kružberk 01 - horolezecká stěna

Právě na vrcholu této skály se ve středověku rozkládal hrad, který byl patrně vystavěn někdy v druhé polovině 14. století, aby plnil strážní funkci nad obchodní stezkou. Na průzkum nepatrných zbytků hradu jsme se vydali poté, co jsme se prošli po hrázi přehrady a následně se vraceli zpět k autu. Když jsme opustili asfaltovou silnici, zabočili jsme doprava a potom jsme mírným stoupáním po lesní cestě dorazili k úvozu, za nímž stezka končila. Právě v těchto místech, na hraně horolezecké Hlavní skály, stával nevelký hrad, z něhož se do dnešních dnů dochovalo velmi málo. Plochu stavby vymezoval do skály vylámaný příkop o šířce asi 10 metrů, což byl vlastně onen zmíněný úvoz, kterým jsme sem přišli. Na východní straně příkop končil prudkým skalnatým srázem a na západě obloukovitě přecházel ve strmou rokli.

F - hrad Kružberk 11 - úvoz na lesní cestě F - hrad Kružberk 10 - nad úvozem - cesta k věži

Na severozápadní straně, jediné, ze které mohl být hrad ohrožen, se nad příkopem vypínala asi 40 metrů dlouhá kamenná hradba, po níž se dochovala výrazná terénní suťovitá vlna a jediný zřetelnější úsek zdiva, který jsme si samozřejmě prohlédli. Hradba bývala široká necelé dva metry a směrem na jih velmi prudce klesala. Zdi byly doplněny patrně nějakou obranou věží, ale nenašly se po ní žádné stopy. Na nejméně ohrožené východní a jižní straně byl hrad obehnán patrně jen hliněnou hradbou s dřevěnou palisádou, takže jsme zde nemohli žádné zbytky najít. Ohrazená plocha hradu tak ve výsledku zabírala asi trojúhelníkovou plochu 40x60 metrů se zaobleným severním čelem, kterou v době naší návštěvy pokrývaly vzrostlé stromy, keře a tráva.

 F - hrad Kružberk 05 - zde stával hrad F - hrad Kružberk 13 - zbytky dolní části hradu

Ve střední části hradu jsme narazili výraznější prohlubeň, ale její účel se nám nepodařilo objasnit. Zašli jsme se podívat také na okraj skály, kde jsme našli pár dřevěných trámů, která patrně zbyly po nějaké posedu či věži. Regulérní vyhlídku jsme objevili o kousek dál a pokochali jsme se z ní pohledem na údolí řeky Moravice, hráz přehrady či penzion s okolními domečky a chatovou osadou. Pak jsme přes hradní jádro zamířili k bývalé bráně. Do hradu se vstupovalo od severozápadu po dřevěném mostě, který překonával zmíněnou rokli a ústil do brány v dolní třetině oblouku hradby. Nástupní plošina na most byla v terénu doposud vidět, ale samotná dřevěná konstrukce pochopitelně již dávno polehla zubu času. Hrad Kružberk zanikl zřejmě v období husitských válek, ale žádné podrobnější informace se nám nepodařilo zjistit.

F - hrad Kružberk 12 - zbytky rozhledny v dolní části hradu E - Kružberk 02 - vyhlídka nad horolezeckou stěnou

Virtuálně jsme po mostě vyšli z hradu ven a vydali se do prudkého kopce k asi 60 metrů vzdálené předsunuté pozici o rozměrech 22x15 metrů, která měla hrad buďto chránit nebo byla vybudována obléhateli. Zbylo po ní jen pár nasucho položeného kamení a zdiva, které nesly stopy po požáru. Mnohem výraznější stopy po nějaké stavbě jsme objevili o dalších 25 metrů výše, ale ta již neměla s hradem nic společného. Jednalo se kruhovou základnu kamenné rozhledny, kterou zde na přelomu 19. a 20. století chtěl postavil opavský podnikatel Carl Weisshuhn. Rozhledna měla podobu dřevěného jehlanu a v padesátých letech 20. století byla pro zchátralost stržena. Chvíli jsme u torza vyhlídkové věže pobyli a pak jsme se stejnou cestou okolo hradu vrátili dolů k Moravici, podíl níž jsme dorazili zpátky k penzionu Velké Sedlo, kde jsme se najedli.

F - hrad Kružberk 09 - cestička k přesunuté obraně hradu Kružberk - bývalá Weisshuhnova rozhledna

Dali jsme si zdě brzkou večeři nebo pozdní oběd, záleží na úhlu pohledu a při placení jsme požádali obsluhu o turistickou známku přehrady Kružberk. Bohužel však byla vyprodaná a tak jsme si ji museli o měsíc později nechat poslat od výrobce z Rýmařova. Po zhruba 45 minutách jsme penzion opustili, nasedli do francouzského povozu a odjeli domů do Olomouce. Celodenní květnový výlet tak skončil a my jsme se domů vrátili v pořádku, obohaceni o nové zážitky z kraje, kde jsme předtím ještě nikdy nebyli. Chcete-li vědět, co jiného jsme onen květnový den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme na hradě Vikštejn dostali zadarmo klobásy. Pokud jste sem někdy zavítali, můžete do komentářů uvést své zážitky. Děkujeme. Jestliže vás tento článek dokonce inspiroval k návštěvě Kružberku, pak splnil svůj účel.

Kružberk - bývalá Weisshuhnova rozhledna E - Kružberk 03 - pohled z vyhlídky nad horolezeckou stěnou

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kruzberk-zricenina-hradu​

Historie :

Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377, kdy se jmenovala Cruczenburg, vroce 1429 se uvádí Kreuczburg. V obou případech je v názvu obsaženo slovou burg - hrad, což naznačuje existenci hradu, který ale není v knihách zmíněn. V roce 1377 byl jeho majitelem Ješek z Schonsteina, což jsou dnešní Dolní Životice. Příslušníci tohoto rodu se nechávali zvát také jako Bolač a byli patrně zakladatelé i nedalekých Medlic. Zboží s hradem a vsí Kružberk zůstalo v držení tohoto rodu zřejmě až do jeho vymření na počátku 15. století. Tehdy Kružberk přechází do rukou rodu Kosířů, kteří jej spojují s panstvím Litultovice. Jindřich Kosíř byl purkrabím na nedalekém hradě Vildštejně a také jediným, kdo se kdy po Kružberku psal. Z toho je také možno usuzovat, že na hradě mohl i sídlit. Hrad plnil strážní funkci nad obchodní stezkou. V době následujících vnitřních nepokojů a husitských válek hrad patrně zanikl. Hrad stával na kopci přímo nad dnešní horolezeckou skálou. Velmi skromné pozůstatky se nachází na konci táhlého strmého hřebene, nad levým břehem řeky Moravice. Místo se nachází asi 400 m východně od hráze přehrady Kružberk.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/hrad-kruzberk

Zřícenina hradu Kružberk nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 4
Celkem: 439594
Měsíc: 16723
Den: 486