Studánka U mísy se nachází pouze asi 0,5 km východně od skalního útvaru Kozel a hradu Cimburk. Ke svému jménu došla díky kamennému sběrači vody, vytesanému do tvaru mísy v roce 1932, kdy místo upravil koryčanský občan Josef Chvála. Studánka se dříve jmenovala jinak a to Mísa, Panímísa a ještě předtím Metodějova studýnka.

Studánka Paní se nachází nedaleko hradu Cimburk a pokud se vydáte po žluté turistické značce z parkoviště U křížku,tak ji nemůžete minout. Jak svědčí nápis vyrytý do betonu nad pramenem, tak byla studánka vybudována roku 1933. Kdysi z ní voda vytékala z trubky, nyní ji najdete pouze v tůňce pod stříškou, který pramen kryje. Podle pověsti si kdysi vzal některý z pánů na Cimburku chudobnou ženu a když odjel pryč, jeho rodina se chtěla neurozené ženy zbavit, tak ji chodili tak dlouho namáčet do studené vody až z toho chudinka onemocněla a umřela. Jestli byli viníci odhaleni a potrestáni, popřípadě zda se za svůj ohavný čin dostali do pekla, o tom už pověst mlčí....

Kubitova studánka se nachází cca 200 metrů od Lesního penzionu Bunč v Chřibech. Od roku 1957 se jmenuje po svém zakladateli, kterým byl František Kubita, brašnář z Kroměříže. Ten hledal další zdroj vody pro letovisko Bunč a po delším hledání si všiml, že při cestě k arcibiskupské myslivně po pravé straně cesty vyvěrá z Vylízané skály pramínek vody.

Na severní straně Doubravy vyvěrá ze skály pramen vody, který má dle legendy uzdravující účinky. Nad pramenem stojí kaplička se sochou Panny Marie a tomuto místu se odedávna říká Chladná studna. Kaple zde postupně vznikala na přelomu 19. a 20 století na podkladě dvou neobvyklých uzdravení vodou z pramene: téměř slepého chlapce z Tichova a dívky z Vizovic, onemocnělé španělskou chřipkou. Její otec Jan Rechlík z Vizovic vybudoval v roce 1905 u pramene kamenný portál, ke kterému byla v roce 1937 přistavěna kaple se sochou Panny Marie Lurdské a konána první pouť.

Studánka Leoše Janáčka byla vybudována tehdejší Vysokou školou zemědělskou v Brně podle návrhu Ing. Ivana Otruby a byla slavnostně předána veřejnosti 8. 10. 1978. Bronzové desky jsou dílem brněnského výtvarníka Josefa Kaduly. Studánka poskytuje dodnes celoročně kvalitní vodu.

Studánka byla vybudována na polesí Bílovice v údolí pod Resslovou hájovnou a to v r. 1966 Emanuelem Koupým na paměť malíře a grafika Stanislava Lolka (*1873 + 1936). Lolek jako velký myslivec s oblibou maloval lesní zvěř. Jeho kresby inspirovaly spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k napsání knihy Liška Bystrouška. To byl také důvod, proč v lesích, kde se děj knihy odehrává, byla postavena studánka jako památník Stanislava Lolka.

Studánka Rudolfa Petrly byla obnovena v roce 2012 členy Spolku přátel hradu Lukova. Na studánku Rudolfa Petrly jsme narazili na začátku prázdnin jednoho roku, když jsme kráčeli na hrad Lukov. Neplánovaně jsme zabočili na do lesa a po úzké pěšině jsme asi po padesáti metrech ke studánce přišli. Měli jsme pocit, že jsme stanuli v temném lese, v takovém tom pohádkovém, kde byla černočerná tma tmoucí. Vodu jsme ale neochutnali, protože v době naší návštěvy nebyla ještě pitná.

Studánka se nachází v osadě Přelač, místní části Horní Lomné na žluté turistické značce. Vodní zdroj potká každý turista, směřující na Muřinkový vrch, neboť se nachází hned u úzké asfaltové silničky. Studánku vybudoval státník podnik Lesy ČR v roce 2010 a od té doby nikdy nevyschnul a voda z trubky stále prýští mohutným proudem.

Pramen se nachází v osadě Přelač, místní části Horní Lomné na žluté turistické značce. Vodní zdroj potká každý turista, směřující na Muřinkový vrch, neboť se nachází hned u úzké asfaltové silničky. Pečují o něj místní osadníci a obyvatelé.

Na okraji města Napajedla se nachází pramen s názvem Slanica, který je podobný svým složením jako prameny v Luhačovicích. Dokonce ve městě Napajedla kdysi byly lázně - ty jsou připomínány již v roce 1669 a byly umístěny na pravém břehu Moravy. Léčily se zde nemoci žaludeční a ledvinové. Místní obyvatelé ji prý používali k vaření zeleniny, zadělávání kvasu a napájení dobytka.