Město Napajedla jsme navštívili během cesty do Olomouce, když jsme se vraceli z třídenního pobytu v Luhačovicích. Nejprve jsme zajeli k vývěru minerálního pramene zvaného Slanica, který se svým složením podobal těm, jenž jsme poznali ve slavném lázeňském městě. Auto jsme zaparkovali kousek od pramene v ulici U lázní, které zde skutečně existovaly již roku 1669 a vydali se k prameni.

Slavné dny lázní však skončily po zániku socialismu v roce 1989 a tak jsme zde narazili pouze na muže a ženu staršího věku, kteří vypadali jako bezdomovci. Žena nabrala vodu do plastových lahví a pak spolu s mužem odešla pryč. Konečně jsme si tak mohli pramen vyfotit a zblízka prohlédnout. Po pěti schodech jsme sestoupili do upraveného prostoru, kam přitékala minerální voda z místa svého prameniště 48 metrů dlouhou štolou, vyraženou v pískovcovém podloží.

Stáli jsme v podstatě v přízemí bývalého lázeňského domu, v němž se kdysi léčily nemoci žaludeční a ledvinové, přičemž v roce 1838 měly devatenáct pokojů a bytů, deset koupelen a vlastního lékaře. Stěny okolo nás byly pěkně upraveny kachličkami a kamenem, což svědčilo o tom, že i po zániku lázní sem lidé stále přicházeli. Voda vytékala z pochromované trubky, ale neměli jsme odvahu ji ochutnat.

Zdejší voda o stálé teplotě patnáct stupňů Celsia by totiž mohla soutěžit o titul nejodpudivější minerální vody na území naší vlasti kvůli své slané chuti a zápachu zkaženého vejce. Když jsme si vše vyfotili, vrátili jsme se k autu a následně jsme odjeli do středu města. O tom, co jsme zde viděli, se dočtete v mých dalších článcích.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Napajedla_-_pramen_Slanica_a_byvale_lazne/​

Historie :

Na okraji města Napajedla se nachází pramen s názvem Slanica, který je podobný svým složením jako prameny v Luhačovicích. Dokonce ve městě Napajedla kdysi byly lázně - ty jsou připomínány již v roce 1669 a byly umístěny na pravém břehu Moravy. Léčily se zde nemoci žaludeční a ledvinové. Místní obyvatelé ji prý používali k vaření zeleniny, zadělávání kvasu a napájení dobytka.

V roce 1838 měly lázně 19 pokojů a bytů, 10 koupelen a vlastního lékaře. V prvním poschodí budovy byl taneční sál, kde se hrávala i divadelní představení, především v provedení kočovných společností. Součástí lázeňského areálu byl i udržovaný park na úbočí Makové s hudebním altánkem. Areál však naneštěstí ležel blízko železniční trati z Vídně do Polska.

Roku 1841 přes pozemek lázní vedla jedna kolej. Vídeňské spolky pořádaly do lázní výlety a obyvatelé hlavní města Rakouska - Uherska teď mohli do Napajedel jezdit pohodlně vlakem. Až do roku 1872 lázeňskému provozu sloužila budova pozdějšího cukrovaru.

V roce 1872 se zahájením provozu na druhé železniční koleji se pramen ztratil. Byla totiž zazděna původní studna napájející provoz. Hlavní pramen měl být na náklady dráhy sveden do nové studny, ale k tomu nedošlo. Také zvýšený provoz po železnici byl obtěžující a roku 1872 byly lázně zrušeny.

Roku 1903 byl pramen částečně obnoven. Do pískovcové hory Maková byla vyražena štola dlouhá 48 metrů, odkud byla voda sváděna samospádem do 3 metry hluboké jímky. Přepad z této jímky byl vyveden pro veřejný odběr ve spodní části budovy lázní. Před budovou lázní byla studna o průměru 180 cm,7 metrů hluboká, do které byla sváděna voda ze štoly používaná pro koupele. Okolí bylo upraveno péčí napajedelského okrašlovacího spolku.

Roku 1912 byl provoz lázní obnoven v režii obce. Radní nechali vykoupit pozemky bývalých lázní včetně pramene a budovy a také nechali postavit novou lázeňskou budovu za železniční tratí. Vše bylo zkolaudováno roku 1914, ale jak známo, tento rok vypukla 1.světová válka a lázně přestaly prosperovat. Roku 1920 jej koupili manželé Kohnovi, roku 1925 přistavěna restaurace a byty pro pacienty.

Roku 1949 byly prohlášeny za očistné. Lázně fungovaly do zániku socialismu v roce 1989. Jejich činnost byla ukončena z důvodu nedostatku financí na potřebnou rekonstrukci. Pak byly navráceny Kohnovým, kteří tam od té doby provozují hospůdku. Podle některých by mohla zdejší voda o stálé teplotě 15 stupňů Celsia soutěžit o titul nejodpudivější minerální vody na území naší vlasti. Její intenzivně slanou chuť o celkové mineralizaci 6 100 mg/l totiž řádně „tvrdí" obsah sirovodíku, jenž se pohybuje až kolem 22 mg/l.

Historie čerpána z webu

http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/studanky-vypravuji-pribehy-studanka-slanica-20130909.html

Napajedla jsou držitelem turistické známky č.745.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/napajedla-c745