Téměř každý člověk, který rád cestuje, v životě sní o nějakém místě, jenž by rád navštívil, shlédl na vlastní oči a vychutnal si jeho atmosféru. Někomu by stačilo odpočívat v Karibiku na písečné pláži a popíjet koktejly, dobrodružné povahy by zase raději zdolaly evropská pohoří či rovnou pár osmitisícových himalájských vrcholů a zbytek by volil něco mezi oběma extrémy. K poslední skupině cestovatelů patří i naše maličkosti a kdybych měl prozradit naše dvě vysněné destinace mimo Evropu, byl by to Egypt se slavnými pyramidami a Peru, v němž pramení nejdelší řeka světa Amazonka. Do Egypta bychom se chtěli podívat hlavně kvůli jedinému ze sedmi dochovaných divů světa, neboť nás pyramidy vždy fascinovaly svými tajemstvími, počínaje od způsobu vlastní stavby k účelu, jemuž měly sloužit.

Každý správný cestovatel by měl ještě před začátkem dovolené v zahraničí myslet i různá rizika, které sebou cestování bohužel přináší a využít srovnání cestovního pojištění, jelikož neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A když se lidé vydají na hory, riziko výrazně vzrůstá a stačí chvilka nepozornosti a úraz je na světě. Pokud se něco takového stane třeba v Krkonoších nebo Jeseníkách, stačí zavolat horskou službu a doufat, že vše dobře dopadne. Výlohy za takovou pomoc pak jednoduše pokryje modrá kartička pojištěnce EHIC neboli Evropský průkaz zdravotního pojištění. Jenže tato kartička platí jen v určitých zemích a pro ošetření ve státních zdravotnických zařízeních, takže nezodpovědného turistu může potkat neštěstí v neštěstí.

Slovensko bylo našim srdcím vždy nejblíže a velmi rádi tam pořád jezdíme, a to nejen kvůli podobnému jazyku a snadné domluvě, ale také protože jsme byli součástí jednoho státu. Tento fakt se však již stal historií a proto bychom se k našim sousedům nevydali, aniž bychom si nesjednali cestovní pojištění. S pojištěním v kapse jsme tak s klidným srdcem navštívili slavný Čachtický hrad, nedaleký hrad Beckov, Nové Mesto nad Váhom a na Liptově jsme zase bez starostí poznávali okolí Ružomberoku s hradem Likava a další místa.

V roce 1921 byla nad Velkým Týncem vybudována na náklady obce kamenná mohyla. Stojí v prostoru, kde se kdysi nacházelo opevněné hradisko. Stavba pojatá jako Památník osvobození vznikla podle projektu místního rodáka, pražského architekta ing. Františka Koláře. Slavnostního odhalení dne 18.9.1921 se zúčastnil prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná nedaleký pamětní kámen s vytesaným nápisem. Na čelní straně mohyly je nápis 1620-VSTALŤ JEST-NÁROD OSVOBOZENÝ-1918. Do mohyly byla umístěna pamětní deska připomínající smrt 31 týneckých mužů padlých na frontě během I. světové války včetně jednoho z dvaceti občanů, kteří se přidali k zahraničním československým legiím. 

Vysoko ve stráni na konci Mlázovického Chlumu nad obcí Konecchlumí, kousek nad kostelem se nachází památník v podobě lva, který drží u svých nohou královskou korunu. Lev je umístěn na kamenné mohyle ve tvaru komolého jehlanu. Jde o připomínku Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí a na Spyticích, jednoho ze 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře 21. června 1621 na Staroměstském náměstí.

Památník Rudolfa Těsnohlídka byl vybudován na dně hlubokého údolí, které ústí do řeky Svitavy poblíž tunelu pod zříceninou hradu Obřany. Od roku 1929 zde stojí jednoduchý pomník, postavený zde lesní správou v Adamově z podnětu prof. Rudolfa Haše jako vzpomínka na známého brněnského spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, který zemřel pouze rok předtím (1882-1928). Od této doby se zdejší hluboký romantický žleb nazývá Těsnohlídkovo údolí, když se mu původně říkalo Kozí žleb.

Památník Josefa Ressela byl postaven v roce 1929 v polesí Bílovic nad Svitavou na horním okraji palouku poblíž Resselovy hájenky. Jde o betonový sloup, na jehož průčelí je osazena deska s Resselovou podobiznou a mramorová tabulka s popisem. Vynalézavý lesník se narodil v roce 1793 v Chrudimi. Po studiích žil a pracoval ve Slovinsku a severní Itálii, hlavně pak v Terstu.

Památník Josefa Konšela se nachází v bílovických lesích u lesní silničky zvané Resslovka. Byl zbudován nad zatáčkou ve tvaru podkovy na paměť zakladatele novodobého českého pěstování lesů, vynikajícího lesnického pedagoga, vědce, organizátora a překladatele Josefa Konšela (1875-1958). Památník tvoří dva vztyčené balvany z červeného slepence přivezené sem z Babího lomu.

Dramatický příběh malého děvčátka Lidušky, které matka v nouzi zanechala v lese u Bílovic nad Svitavou na jižní Moravě, dal vzniknout tradici rozsvěcení vánočních stromů po celé naší republice. Na místě, kde bylo děvčátko zachráněno, je dnes památník. Příběh začal pozdě odpoledne 22. prosince 1919, kdy se trojice kamarádů vypravila pro vánoční stromek do lesa u Bílovic nad Svitavou. Muži tehdy netušili, že se jejich jména spojí s hlubokým příběhem a vánoční tradicí. Byli to spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, soudní znalec Josef Tesař a budoucí kreslíř František Koudelka. Když minuli myslivnu, zaslechli podivné zvuky z nedaleké seče. Měli za to, že jde o poraněnou zvěř, a tak se šli na to místo podívat. Jejich objev jim ale doslova vyrazil dech.

Památník Bohuslava Polanského byl postaven v malebném údolí asi 300 metrů nad hájenkou Lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou. Bohuslav Polanský se narodil v roce 1901 ve Žďárci u Tišnova. Střední školu dokončil v Brně a po ní nastoupil na zdejší nově vzniklou lesnickou fakultu. Po absolvování studia působil v lesnických profesích nejprve na Moravě a roku 1936 přešel již jako vedoucí pracovník do Banské Štiavnice.