Ostrava se stala cílem mnoha našich výletů, neboť má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že bylo absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto města na rozhraní Moravy a Slezska přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z mnoha těchto výletů jsme podnikli z ryze praktických důvodů, neboť jsme na internetu objevili inzerát s nabídkou velké sbírky turistických známek, kterou prodávala rodina z ostravské městské části Poruba. Domluvili jsme si tedy schůzku na jedno sobotní dopoledne a ono listopadové ráno jsme vyrazili do Slezska. Když jsme do Poruby v pořádku dorazili, sbírku dřevěných koleček jsme zakoupili, naskládali do kufru černého SUV a pak jsme se již začali věnovat některým místním pamětihodnostem.

Naším prvním cílem se stala kaplička na Klimkovické ulici, od které jsme to neměli daleko ke kostelu sv. Mikuláše a po obhlídce těchto církevních památek jsme odjeli hledat bludný balvan na Vřesinské ulici. Jelikož jsme na rozdíl od něj nezabloudili, brzy jsme u druhého největšího bludného balvanu v České republice zaparkovali náš povoz a vydali se jeho průzkum. O pár vteřin později jsme si již prohlíželi 3,7 x 1,7 x 1,2 metru velký balvan, tvořený červenou skandinávskou žulou s nápadnými černými skvrnami tmavých minerálů, popisovanou jako hrubozrnný porfyrický granit. V balvanu se nacházely vyrostlice růžových draselných živců o velikosti 1 - 2 cm, dále plagioklas, drcený křemen, biotit v protáhlých shlucích, magnetit, apatit, titanit a v menším množství ještě minerál epidot.

Balvan byl položen do kamenného lože obklopeného pochozí plochou z ocelových plátů, které při chůzi duněly, což nám mělo připomínat ozvěny války. Žulový kámen, který se Poruby dostal pravděpodobně ze středního Švédska nebo jižního Finska pohybem ledovce v období středního pleistocénu, byl totiž součástí památníku se zajímavou historií, kterou jsme si následně přečetli na jednom z ocelových plátů. Bludný balvan o hmotnosti 11 tun se původně nacházel v lokalitě zvané Doly na západním okraji tehdy samostatné obce Poruba. Zásluhou místního učitele Josefa Hurníka byl v roce 1928 vyzdvižen z koryta bezejmenného přítoku říčky Porubky a přemístěn na náves před obecní dům. Zde byl osazen pamětní deskou s nápisem Svornost v obci, mír ve státě, připomínající 10. výročí vzniku Československa.

Dále jsme se dozvěděli, že za okupace byl nápis odstraněn, ale balvan na svém místě zůstal až do roku 1968, kdy byl přemístěn na pietní místo na Vřesinské ulici, kde jsme se právě nacházeli. Pomník byl věnován obětem obou válek a zároveň připomínal 50. výročí vzniku republiky. Balvan byl zprvu umístěn na kamenný podstavec, ale v roce 2017 prošlo celé pietní místo rekonstrukcí a v této podobě jsme si jej našli i my. Když jsme si vše prohlédli, zamířili jsme k autu, které jsme zaparkovali u pamětní lípy, vysazené v roce 1968 a následně jsme odjeli do ulice V zahradách. Naším dalším cílem byla studánka Pod myslivnou, ale ní již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Ostravě navštívili Porubu a večer hledali vodu ve vesmíru.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ostrava-bludny-balvan-v-porube​

Historie :

Porubský bludný balvan je druhý největší svého druhu v České republice, ale co se týče délky jedné z os, v té drží prvenství. Jeho rozměry jsou 3,7 x 1,7 x 1,2 metru. Je žulový, pochází pravděpodobně ze středního Švédska nebo jižního Finska a do Poruby se dostal s pohybem ledovce při zalednění ve středním pleistocénu. Bludný balvan o hmotnosti 11 tun se původně nacházel v lokalitě zvané Doly na západním okraji tehdy samostatné obce Poruba. Zásluhou místního učitele Josefa Hurníka (otce skladatele Ilji Hurníka) byl v roce 1928 vyzdvižen z koryta bezejmenného přítoku říčky Porubky a přemístěn na náves před obecní dům. Zde byl osazen pamětní deskou připomínající 10. výročí vzniku Československa. Deska byla opatřena nápisem „Svornost v obci, mír ve státě“. Za okupace byl nápis odstraněn, ale balvan na svém místě zůstal až do roku 1968, kdy byl přemístěn na pietní místo na Vřesinské ulici k 50. výročí vzniku republiky. Je součástí pomníku věnovaném obětem obou světových válek. Nejdříve byl umístěn na kamenném podstavci, v roce 2017 prošlo celé pietní místo rekonstrukcí a balvan byl položen do kamenného lože obklopeného pochozí plochou z ocelových plátů, které při chůzi duní, čímž mají být připomínány ozvěny války. Balvan je v noci osvětlen.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/priroda-porubsky-bludny-balvan

Město Ostrava je držitelem turistické známky č.737.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ostrava-c737