Horký letní den na konci srpna byl jako stvořený pro polehávání u vody, kdy příroda neotužilým lidem nabídla jednu z posledních možností ke koupání v přírodě za příjemné teploty vzduchu i vody. Neodolatelnou nabídku jsme využili i my, ovšem tak trochu jiným způsobem, než by se mohlo zdát. Jednodenní výlet jsme opravdu takřka celý strávili u přehrady Slezská Harta, jenže jsme nelenošili na pláži, ale navštívili několik zajímavosti v jejím okolí. Zavítali jsme rovněž do starobylé obce Razová, do níž nás především přilákal místní lom na tufity, nicméně jsme nezapomněli ani na jiné zdejší pamětihodnosti. Po příjezdu do této vsi jsme nejprve shlédli malou kapli na dolním konci a pak jsme se vydali do zmíněného lomu na tufity. Po návratu k autu jsme odjeli do horní části obce, kde se naším cílem stal kostel sv. Michala.

Náš stříbrný vůz jsme za velkého vedra zaparkovali pod svatostánkem ve stínu památné lípy hned vedle fary, jež byla částečně vystavěna z tufitu, typického pro tuto oblast a ihned jsme se vydali na obhlídku kostela, jenž byl postaven uprostřed obce v letech 1580 - 1590 na místě staré dřevěné modlitebny. Vzápětí jsme se vstoupili na monumentální kamenné schodiště se čtyřmi podestami, novodobým kovovým zábradlím a zídkami po stranách, které vedlo ke kostelu. Cestou jsme po straně schodiště minuli zánovní mramorový kříž s Kristem na starším pískovcovém podstavci a naproti němu jsme spatřili kamenný pomník s křížem se jmény obětí první světové války. Přečetli jsme si na něm prakticky pouze německé jména zdejších obyvatel a pak jsme již zdolali poslední schody a stanuli před čelní stranou svatostánku.

Před námi se nacházela renesanční jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží, zakončená cibulovou bání s křížem. Pod ní jsme si zkontrolovali správný čas na ciferníkových hodinách a o něco níže zvonicové patro prosvětlovalo úzké gotické okénko. Další, ještě menší jsme pak našli pár metrů nad vchodovými dveřmi, ke kterým jsme se vzápětí vydali. Bohužel byly pevně zavřené, takže jsme si renesanční výbavu svatostánku nemohli prohlédnout. Zavřené byly také vedlejší dveře, za nimiž se nacházelo schodiště vedoucí na hudební kůr s varhanami, které roku 1862 vyrobila firma Rieger v Krnově. Do třetice všeho dobrého a zlého, i poslední vchod se schodištěm na věž byl zamčený, takže nám nezbývalo než se vydat na obhlídku boční strany, takřka nedobytné církevní stavby.

Na lodi svatostánku jsme spatřili čtyři opěrné pilíře, mezi nimiž se nacházela dvě vysoká okna s vitrážemi a také boční vchod do útrob kostela. Za námi se rozprostíral místní hřbitov, jehož obíhala omítaná ohradní zeď s cihelnou a kamennou korunou, přičemž jsme v této zdi při obchůzce kostela uviděli dřevěná vrata a objekt márnice. Potom jsme dorazili k pětibokému presbytáři se čtveřicí vitrážových oken a stejným počtem opěrných pilířů. Na fasádě kněžiště jsme našli tabulku se jménem faráře Andreasem Langerem, který žil v letech 1799 - 1889 a zřejmě byl v kostele pohřben. Na druhé boční straně svatostánku jsme narazili na sakristii, přistavěnou k presbytáři a poté jsme na lodi objevili trojici oken a opěrných pilířů. Tím jsme dokončili obhlídku kostela sv. Michala a tak jsme se po schodech vrátili k našemu vozu pod lípou.

O chvíli později jsme odjeli do obce Mezina, kde jsme shlédli další kostel a ještě velmi zajímavou Venušinu sopku, o kterých však již vypráví jiné moje články, tak si je nezapomeňte ve volném čase rovněž přečíst. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte velmi obsáhlý cestopis Jak jsme se toulali v okolí Slezské Harty, který vám prozradí spoustu užitečných informací. Pokud jste do Razové také někdy zavítali, nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě a podělíte se s námi o vlastní zážitky, za což vám předem děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě přehrady Slezská Harta a jejího pěkného okolí, který za vaši pozornost rozhodně stojí !

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Razova_-_kostel_sv._Michala/

Historie :

Jednolodní kostel svatého Michala v Razové byl postaven uprostřed obce v letech 1580 - 1590 za rychtáře Mathiase Kellera a pastora Magnuse Jahna. Jeho předchůdcem byla dřevěná protestantská modlitebna, ke které byla roku 1580 přistavěna kamenná věž a o 10 let později vznikl za sedmnáct týdnů samotný zděný kostel v gotickém slohu. Patronem kostela i přilehlé fary byl kníže Lichtenštejn, majitel zdejšího panství, nicméně jeho zařízení bylo postupně vybavováno na náklady místních občanů. Dne 21. 10. 1591 v něm byl oddán první pár. První čtyři faráři byli protestantští pastoři, poté od roku 1625 pouze katoličtí kněží - do roku 1781 z Horního Benešova, později samostatní místní kaplani. První středně velký zvon byl do věže zavěšen roku 1624 a roku 1650 byl vyměněn za větší. První opravy věže proběhly v roce 1673, o rok později byla okolo kostela postavena kamenná zeď, která zároveň ohraničuje i přilehlý hřbitov a roku 1681 dostal kostel novou fasádu, roku 1714 byl vyměněn krov věže a v roce 1802 se opravy dočkala helmice věže, kruchta, sakristie. V roce 1892 byl kostel vybaven věžními hodinami, které byly vyrobeny bruntálským mistrem hodinářem Franzem Xaverem Schneiderem z Bruntálu. Roku 1927 byla opět spravena věž a došlo také na interiér svatostánku, poté byla v roce 1951 opravena střecha věže a hodiny a v letech 1990–1992 proběhla generální oprava střechy. Bohužel i razovský kostel byl několikrát v průběhu století vykraden. Třikrát byla otevřena báň kostelní věže, ve které byly uloženy vzorky bankovek a mincí a dokumenty o soudobých událostech, třeba padlí v 1. světové válce, ceny zboží, povětrnostní katastrofy, elektrifikace, vedení obce, nové osídlení a podobně. Na budově fary i kostela je zřejmé četné zastoupení tufitu, typického pro tuto oblast. Tufit se objevuje ve spodní části zdí kostela a fary, bočních zdech vstupního schodiště a jsou z něho vytesány i plotové sloupky u fary.

Interiér :

V interiéru je využito renesančních prvků na třech polích křížové hřebínkové klenby. Varhany z roku 1695, které zhotovil varhanář Christian Porre, byly nahrazeny v roce 1862 novými, které vyrobila firma Rieger v Krnově.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/?OID=9176

Obec Razová nemá turistickou známku.