Jaroměřice u Jevíčka jsme navštívili cestou do Letovic, kde jsme strávili čtyři příjemné jarní dny v penzionu na okraji města. V Jaroměřicích jsme poznali několik historických památek včetně zámku, po jehož obhlídce jsme odjeli za další zajímavostí obce jednou. Jednalo se o kostel Všech Svatých, v jehož bezprostřední blízkosti jsme zaparkovali náš stříbrný francouzský povoz a vzápětí jsme vyrazili na jeho obhlídku. Nejprve jsme ovšem shlédli pískovcový kříž z roku 1819 a vedle stojící malou kapli, u které začínala křížová cesta na Kalvárii, na kterou jsme později vydali. Teprve pak jsme svou pozornost obrátili k jednolodnímu kostelu, jehož předchůdcem byla gotická stavba ze 13. století, přestavěná v letech 1609 - 1611 do barokní podoby.

Obhlídku svatostánku jsme zahájili na nevysoké věži s cibulovitou bání, přičemž jsme na každé její straně našli podlouhlé okno prosvětlující zvonicové patro, nad nimiž jsme si zkontrolovali správný čas díky přítomnosti černých hodin s bílými ručičkami a čísly. V patě věže jsme našli dveře bočního vchodu a vedle něj jsme uviděli pětibokou kapli s jedním vysokým a dvojicí zazděných oken. Pod nimi se nacházela trojice malých obloukových okének, přičemž samotnou loď prosvětlovalo na této straně jediné okno. V boku kaple jsme uviděli další dveře a pak jsme se už přesunuli k průčelí svatostánku, kde se nacházel hlavní vchod, tvořený předsíňkou s obyčejnými dveřmi, dvojicí okének a barokním štítem.

Docela nás překvapilo, že se vchod nacházel zde a nikoli na straně s věží, jak to bývalo obvyklé u jiných kostelů. V rohu trojúhelníkového pozemku, na němž byl svatostánek postaven, jsme narazili na sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1882 a pak jsme pokračovali v obhlídce stavby na druhé boční straně, kde se v lodi nacházelo také jen jedno okno a kaple stejného vzhledu jako na první straně. Následně jsme přišli k trojbokému presbytáři, v němž bylo několik oken, propouštějící světlo do kněžiště. K němu přiléhala již zmíněná věž a tím jsme uzavřeli obchůzku kostela, kolem něhož se kdysi nacházel hřbitov. Na jeho bývalém území jsme si prohlédli sochu svatého Floriána, patrona hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů.

Světec byl oblečen do svého tradičního oblečení římského důstojníka, v jedné ruce držel nádobu na hašení a v druhé praporec. Když jsme si svatého Floriána dostatečně prohlédli, tak jsme se přes náves vydali křížovou cestou za dalšími památkami Jaroměřic, tak si je určitě vyhledejte na mém webu a ve volném čase si tyto zajímavé články přečtěte. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Jaroměřice a nedaleké Jevíčko. A nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře, pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě Jevíčka a pěkného okolí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Jaromerice_u_Jevicka_-_kostel_Vsech_Svatych/

Historie :

Kostel Všech svatých byl vybudován ve 13. století původně jako gotická jednolodní stavba s věží. Některé prameny uvádějí vznik kostela dokonce ještě o století dříve. Zpočátku byl kostel přifařen k Biskupicím, ale později byl již farní. Po husitských válkách duchovní správa v Jaroměřicích  zanikla. Od 16. století až do roku 1620 zde působili českobratrští duchovní.

V letech 1609-1611 byl kostel pravděpodobně barokně přestavěn, byla zřejmě také snesena klenba kněžiště, odsekány opěrné pilíře apsidy, přistavěny dvě boční kaple a zrušena gotická lomená okna. Roku 1714 se stal filiálním kostelem nově postaveného kostela Povýšení sv. Kříže na Kalvárii, kde byla ustavena prozatímní duchovní správa. V roce 1767 byl kostel Všech svatých opraven. Roku 1809 byla zřízena samostatná farnost Jaroměřice.

V roce 1893 kostel vyhořel po zásahu bleskem. Roku 1904 byl kostel znovu zrekonstruován. V roce 1911 byla kvůli špatnému stavu zbořena a znovu postavena vstupní chodba kostela. V období 1. světové války byly roztaveny kostelní zvony pro válečné účely. Nové zvony byly pořízeny u broumovského zvoníka Oktáva Vintra roku 1928 z darů jaroměřických občanů. Již na jaře roku 1942 byly všechny tři zvony zabaveny na základě všeobecného nařízení k válečným účelům. K poslední opravě kostela došlo roku 1999.

Interiér :

Uvnitř kostela se nachází hodnotný náhrobní kámen s vyobrazením rytíře Jana z Linhartic z roku 1562, který sídlil na jaroměřické tvrzi. Náhrobek se nachází po pravé straně ve zdi kněžiště a je na něm vyobrazen reliéf s postavou rytíře, erbem a nápisem: „Léta Páně 1562 v pátek před svatým Pavlem na víru obrácení v hodinu 9 na noc umřel jest urozený pán Jan rytíř z Linhartic a na Jaromierzicich a tuto pochován jest. Jan Milici byl mistr na hrob.“ Kolem nohy rytíře se vine had, proto panuje domněnka, že byl otráven nebo uštknut jedovatým plazem.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/index.php?OID=12472

Jaroměřice u Jevíčka jsou držitelem turistické známky č.1270.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/jaromerice-u-jevicka-c1270