Králův stůl jsme navštívili jednoho květnového dne rámci výletu, během něhož jsme se toulali po okolí Uherského Hradiště. U stolu jsme ovšem stanuli zcela neplánovaně, jelikož jsme u Velehradu nenašli vhodnou restauraci, takže jsme chtěli poobědvat na Bunči. A právě cestou do penzionu na hřebenu Chřibů jsme narazili na zmíněný Králův stůl, u něhož jsme se tedy neplánovaně zastavili. Nečekala nás však žádná honosná hostina na dvoře panovníka, ale tajemný kámen naproti myslivně Nové Dvory, opředený mnoha pověstmi a považovaný za megalitický dolmen, který měl údajně sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. Jelikož jsme si během jízdy na Bunč všimli, že Králův stůl nebyl zrovna prostřený pro hladové poutníky, pouze jsme kolem něj projeli a teprve při zpáteční cestě jsme na kultovním místě zaparkovali naše zelené autíčko.

Tajemný kámen, zmiňovaný v majetkové listině velehradského kláštera roku 1228, se nacházel za dřevěným plotem, u něhož jsme našli tabuli s jeho historií. Dozvěděli jsme se třeba, že kámen plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera a to nejméně do 18. století, kdy na Králově stole byla uzavřena 6. října 1706 smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rotalu, majitelem napajedelského panství. Jakmile jsme si přečetli historická fakta, vstoupili jsme do ohrady a prohlédli si kámen zblízka. Marně jsme však hledali keltské runy, které na něm měly být vytesány. Nicméně i tak jsme si zastávku na tomto místě užili a snažili se nasát atmosféru dávných věků.

Bylo to však docela těžké, neboť naši nejmladší členové výpravy neměli pro takové rozjímaní pochopení a s potěšením dobyli vrchol kamene jako horolezci na Mount Everestu. Nemělo cenu se zde déle zdržovat a tak jsme zamířili zpět k našemu korejskému vozu. Vzápětí jsme odjeli do archeoskanzenu v nedaleké obci Modrá. Co jsme zde viděli, se však již dočtete v mých jiných příspěvcích, tak si je nezapomeňte ve volném čase také přečíst. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme našli kosti v podzemí Velehradu. A nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře, pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Modra_-_tajemny_kamen_Kraluv_stul

Historie :

Králův stůl se nachází po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory a odjakživa je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera.

Poprvé je zmiňován v majetkové listině kláštera roku 1228. Jako přirozený mezník hranice pak zůstal nejméně do 18. století, kdy na Králově stole byla uzavřena 6. října 1706 smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rotalu, majitelem napajedelského panství. Králův stůl byl předmětem řady zkoumání. První podrobný popis s plánkem a mapkou vyhotovil a publikoval školní rada J. Chodníček roku 1903. Intenzivní zájem mu věnovali členové spolku Starý Velehrad, kteří zde provedli průzkum v roce 1929 a výsledky publikovali ve Velehradském sborníku. Antonín Zelnitius publikoval výsledky výzkumu v samostatném spisku v polovině 40. let minulého století. Zjišťovací archeologické sondy byly provedeny v letech 1976 a 1977.

V současné době je opět v centru pozornosti badatelů a archeologů, kteří se snaží zodpovědět otázku skutečného původu a účelu této památky. Dosavadními průzkumy byla potvrzena předhistorická úprava terénu a umělé usazení kamene a Dr. St. Štěrbovi se podařilo prokázat vytesané znaky jako keltské runy.

Historie čerpána z webu

https://www.vychodni-morava.cz/cil/798

Králův stůl u obce Modrá nemá turistickou známku.