Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slavíč - Ferdinandův železniční tunel

Ferdinandův tunel v obci Slavíč je 258,9 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký a od první poloviny 19. století jím projížděly vlakové soupravy mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. Původně tunel neměl ani stát, jelikož trať měla být vedena v zářezu hlubokém 12 metrů, ale kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. V srpnu 1845 byl projekt schválen a stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci byla zahájena. Práci zde našlo na 2.500 dělníků z blízkého okolí i Slezska a Jeseníků. Kvůli výstavbě bylo zbořeno 8 chalup a dva grunty a stavělo se německou tunelovací metodou, jež spočívá ve vykopání dvou podélných šachet v místě budoucích stěn tunelu a jejich následném vyzdění až do výše paty stropní klenby.

article preview

Malá obec Slavíč, ležící mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi, byla naším cílem v rámci jednodenního výletu, který jsme podnikli o letních prázdninách. Tehdy jsme o červencových státních svátcích nechtěli cestovat moc daleko od Olomouce, ale nejbližší okolí jsme měli prozkoumané celkem dost. Při pohledu do mapy nám přece jen padlo do oka několik míst, které splňovaly naše představy a tak jsme nasedli do našeho francouzského vozidla a vyrazili na sever. Cesta po dálnici uběhla docela rychle a tak jsme brzy do Slavíče dorazili. Projeli jsme mezi domy v obci až na místo, kde kdysi ležela železniční trať Severní dráhy císaře Ferdinanda a pak jsme náš vůz zaparkovali na malém plácku u tabule, ze které jsme načerpali informace o našem cíli, nacházejícím se pár metrů pod námi.

Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - informační tabule Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - východní portál

Zjistili jsme, že se jedná o tunel, jímž jezdily vlaky po jedné koleji mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. Docela nás překvapilo, že původně neměl ani stát, jelikož trať měla být vedena v zářezu hlubokém 12 metrů, ale kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. Ten byl postaven v letech 1845 – 1847 a fungoval obousměrně až do roku 1873. Tehdy byla postavena druhá kolej na jih od obce, přičemž se po této koleji jezdilo do Bohumína, ale do Rakouska se cestovalo stále tunelem ve Slavíči. Na závěr jsme si přečetli, že tudy vlaky přestaly projíždět 30. května 1895, nicméně tunel patřil drahám až do roku 1925. Potom byl převeden po správu obce Slavíč a v následujících sto letech byl tunel jen zavřený nebo využíván jako skladiště brambor.

Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - východní portál Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - východní vstup do tunelu

Když jsme se seznámili s historickými fakty, náš hledač ukrytých schránek odešel hledat kešku, zatímco my ostatní jsme mezitím sestoupili do hlubokého zářezu. Vzápětí jsme stanuli u východního portálu kamenného tunelu, kterým od první poloviny 19. století projížděly vlakové soupravy. My jsme zde však našli pouze opuštěný tunel, který jediný připomínal zmíněnou Severní dráhu císaře Ferdinanda a její slavné roky. Byli jsme mile překvapeni, neboť jsme nečekali, že tunel bude otevřen. Na nic jsme nečekali a vstoupili do útrob tunelu bez kolejí, které odtud byly již dávno odstraněny. Minuli jsme otevřená dřevěná vrata a pomalu kráčeli temným tubusem. Museli jsme dávat pozor na louže, které bohatě zásobovala voda, kapající ze stropu a jako můry jsme mířili za světlem do středu tunelu, kde přece jen svítila alespoň jedna lampa.

Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - světlo uprostřed tunelu Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - východ z tunelu na západě

Pod našima nohama jsme v udusané hlíně spatřili otisky velkých pneumatik, které zde zřejmě zanechaly traktory nebo nákladní vozy v době, kdy tunel sloužil jako sklad brambor. V druhé polovině tubusu se k nám opět připojil náš lovec keší a společně jsme kráčeli za světlem na konci 258 metrů dlouhého tunelu. Po chvilce jsme na konec tunelu došli a vzápětí jsme zde odlovili druhou kešku. Pak jsme si prohlédli západní portál tunelu, jenž byl o něco vyzdobenější, než kolega na druhé straně. Následně jsme pokračovali ještě několik desítek metrů v procházce mezi vysazenými stromy po pomyslné trati, jejíž profil zde byl ještě pořád dobře vidět. Po několika desítkách metrů jsme se otočili a vydali se na zpáteční cestu, přičemž jsme zažívali zvláštní pocity, stejně jako na jiných místech, jejichž slavné časy už skončily v propadlišti dějin.

Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - západní portál Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - západní portál a bývalé kolejiště

Zopakovali jsme si tedy průchod tunelem, kterým jsme tentokrát prošli podstatně rychleji a když jsme dorazili k odpočívajícímu stříbrnému autíčku, nastartovali jsme a projeli pod nynější železniční tratí. Vrátili jsme se na frekventovanou silnici, vedoucí kolem obce Slavíč a po necelých dvou kilometrech jsme ze široké silnice odbočili doprava směrem na obec Jezernice, před kterou nám překřížila cestu již známá železniční trať. Ta vedla v tomto místě po vysokém viaduktu, který jsme si také prohlédli, ale podrobnosti se již dozvíte z mého dalšího článku. Chcete-li vědět, jak probíhal celý náš výlet, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme obešli Juřacku nikoli Juračku, jenž vám prozradí další podrobnosti. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme.

Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - západní portál a bývalé kolejiště Slavíč - Ferdinandův železniční tunel - mimozemšťani v tunelu

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Slavic_-_Ferdinanduv_zeleznicni_tunel/

Historie :

Ferdinandův tunel v obci Slavíč je 258,9 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký a od první poloviny 19. století jím projížděly vlakové soupravy mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. Původně tunel neměl ani stát, jelikož trať měla být vedena v zářezu hlubokém 12 metrů, ale kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu. V srpnu 1845 byl projekt schválen a stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci byla zahájena. Práci zde našlo na 2.500 dělníků z blízkého okolí i Slezska a Jeseníků. Kvůli výstavbě bylo zbořeno 8 chalup a dva grunty a stavělo se německou tunelovací metodou, jež spočívá ve vykopání dvou podélných šachet v místě budoucích stěn tunelu a jejich následném vyzdění až do výše paty stropní klenby. Nad hotovými bočními zdmi pak byla odstraněna půda pro dokončení zděné klenby, na kterou byla následně vyvezena zemina z již hotového tunelového tubusu.

Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou - Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda a fungoval obousměrně až do roku 1873. Tehdy byla postavena druhá kolej na jih od obce, přičemž se po této koleji jezdilo do Bohumína, ale do Rakouska se cestovalo stále tunelem ve Slavíči. Vlaky tudy přestaly projíždět 30. května 1895, ale tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujících sto letech byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě, k čemuž však nedošlo. V roce 2006 byly kompletně rekonstruovány oba zděné portály tunelu a byl otevřen pro turisty. O pět let později tubus získal osvětlení a tak si jej návštěvníci mohou sami bezpečně projít.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slav%C3%AD%C4%8Dsk%C3%BD_tunel

Slavíčský železniční tunel nemá turistickou známku.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 9
Celkem: 423211
Měsíc: 14364
Den: 566