Třinec jsme navštívili během zimní dovolené v Beskydech a při procházce městem jsme si prohlédli dva velké kostely. Nejprve přišel na řadu katolický svatostánek svatého Alberta a po jeho prohlídce jsme se autem vydali za druhým, patřící tentokrát evangelické církvi. Když jsme k němu dojeli, tak jsme měli problém se zaparkováním, ale nakonec se nám podařilo najít místo, kde jsme našeho francouzského oře nechali mrznout. Potom jsme ke kostelu zamířili po zasněženém chodníku okolo frekventované komunikace a brzy jsme k němu dorazili. Jeho mohutná věž se vypínala naproti přes silnici, kterou jsme vzápětí přeběhli, abychom si tento evangelický novogotický kostel prohlédli zblízka.

Začali jsme obhlídkou průčelí svatostánku, jemuž uprostřed dominovala štíhlá věž, zakončená vysokou jehlancovou střechou s křížem. Všimli jsme si, že na každou stranu věže architekt Julius Leischning zasadil ozdobné trojúhelníkové štíty, zasahující částečně až do samotného střešního jehlanu. V každém štítu jsme našli ciferníkové hodiny, pod nimiž se nacházelo zvonicové patro, prosvětlené vždy dvojicí vysokých oken krytých žaluziemi, za nimž se ukrývala trojice zvonů z roku, zavěšené do věže roku 1898. Horní část věže od té spodní oddělovala římsa, pod kterou jsme uviděli vysoké okno s horním obloukem, jenž pouštělo světlo na hudební kůr s varhanami od firmy Rieger z Krnova.

Samozřejmě jsme se chtěli podívat také dovnitř a tak jsme zamířili k hlavnímu vchodu, vystoupali po několika schodech ke dveřím, vzali jsme za kliku a zjistili, že je zavřeno. Ani nás to v zimním období nepřekvapilo, takže jsme nebyli moc zklamáni a pokračovali v obhlídce exteriérů církevní stavby. Nade dveřmi jsme si všimli tří okének, dvou ve tvaru čtyřlístku a třetí měl podobu květu, přičemž na tento ozdobný prvek jsme našli i u dvou postranních vchodů vlevo i vpravo od věže. Naším očím neuniklo, že celý vchod s gotickým obloukem byl vložen několik decimetrů do nitra věže a zkrášlen zdobeným trojúhelníkovém štítem s křížem na vrcholu. Poté jsme svou pozornost obrátili na obě postranní části průčelí, které se sobě podobaly jako vejce vejci.

Vedle věže jsme spatřili dva další vchody do útrob svatostánku, opět zdobené květinovými vzory, ale hlavně se zde nacházelo velké množství oken různých tvarů a velikostí. Po shlédnutí přední strany kostela jsme se vydali na obhlídku jeho dalších částí, přičemž jsme kráčeli kolem lodi svatostánku, prosvětlené šesticí vysokých oken. Uprostřed soustavu oken narušil boční vchod se trojúhelníkovým štítem, zkrášlený plastickým reliéfem a vzápětí jsme došli k závěru kostela, který jsme si pochopitelně také prohlédli. Z plochého štítu sedlové střechy vystupoval trojboký presbytář s dvojicí vysokých oken a falešnými podpůrnými sloupy, které jsme našli i na přístavku po stranách kněžiště, prosvětleném čtyřmi menším okny.

Když jsme si zadní část kostela prohlédli, museli jsme konstatovat, že celkově se nám trojlodní kostel hodně líbil, snad i z toho důvodu, že v letech 2011 - 2013 proběhla generální revitalizace svatostánku, během níž byla zejména obnovena fasáda a vybudován bezbariérový vstup. Následně jsme se ke svatostánku obrátili zády a začali jsme hledat ukrytou geoschránku, kterou jsme našli kousek od Sborového centra Hutník, což bývalo kdysi kino a v době naší návštěvy sloužilo Slezské církvi evangelické jako kulturní středisko. Po úspěšném nálezu jsme se pěšky vydali k několik desítek metrů vzdálené hvězdárně Mikuláše Koperníka, o které se více dozvíte v mém dalším článku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trinec_-_evangelicky_kostel/

Historie :

Evangelický kostel v Třinci byl vystavěn dle návrhu architekta Julia Leischninga z Vídně v letech 1896 – 1899. V letech 2011 - 2013 proběhla generální revitalizace kostela, během níž byla zejména obnovena fasáda kostela a vybudován bezbariérový vstup. Dnes slouží k bohoslužbám Farního sboru Slezské církve, který sídlí v domě Hutník hned u kostela.

Interiér :

Uvnitř třineckého evangelického kostela se nachází dřevěný oltář a kazatelna, které byly zhotoveny Robertem Hanelem z Nového Jičína podle nákresu architekta Theodora Prüfera z Berlína. Nechybí zde oltářní obraz s vyobrazením Kristova zmrtvýchvstání a sochy apoštolů Petra a Pavla jsou dílem Jana Raszky. Varhany na kůru vyrobila firma Rieger z Krnova.

Historie čerpána z webu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelick%C3%BD_kostel_(T%C5%99inec)

Město Třinec je držitelem turistické známky č.1826.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-trinec-c1826