Nový Jičín - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v době vzniku Nového Jičína na místě původního zřejmě dřevěného svatostánku, o němž existuje první písemná zmínka z roku 1366. Tento kostel v roce 1503 vyhořel a nový dostal již kamennou gotickou podobu. Vznikla jednolodní budova s nevysokou klenbou, s hudební kruchtou nad hlavním vchodem, nízkou šindelovou střechou a malou zvoničkou. V roce 1587 byla zahájena výstavba věže před jeho průčelím, která pak byla v 17. století zvýšena až na dnešní výšku 66 metrů. Po roce 1715 přestal kostel dostačovat velkému počtu věřících a proto byl zbořen a na jeho místě byl v letech 1729 - 1732 postaven nový.
Nový Jičín jsme si podrobně prošli během jednodenního výletu a poznali jsme zde mnoho krásných památek a zajímavostí. Nezapomněli jsme ani na barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící nedaleko centra, jen pár desítek metrů od Masarykova náměstí, odkud jsme ke svatostánku dorazili uličkou plnou historických domů. Jako první jsme z kostela uviděli jeho loď s pěticí oken ve dvou řadách a dvojicí otevřených bočních vchodů.
Nevydali jsme se však ihned dovnitř, nýbrž jsme doslova prošli přistavěnou věží, ve které byl kdysi vybudován průjezd a také hlavní vchod do kostela. Potřebovali jsme zde totiž nalézt několik letopočtů a indicií k vyluštění keše a tak jsme si na jedné straně průjezdu přečetli štítek s kamenickou značkou místního purkmistra Thomase Heinricha a datum výstavby věže, čili rok 1587.
Na druhé straně průjezdu na nás shlížela je lví hlava a dále jsme zde našli desku se špatně čitelným nápisem, na které byl text o dostavbě arkádového ochozu v roce 1618. V průjezdu jsme objevili výklenek kaple a pravoúhlý portál kostela s letopočtem 1732, což byl rok začátku stavby nového kostela. Nyní jsme měli všechny potřebné informace a tak jsme záhy bez problémů u kostela kešku odlovili.
Po úspěšném nálezu skryté schránky jsme si prohlédli zbytek věže se štěrbinovými okny a v nejvyšším patře, kde se nacházela zvonice, jsme zase našli okna s půlkruhovými záklenky. Nad nimi jsme pak spatřili ciferníky hodin, krásný arkádový ochoz z roku 1618 a pak již zbývala pouze cibulová báň s lucernou, která byla roku 1854 upravena do dnešní podoby.
Tato renesanční hranolová věž byla postavena podle návrhu místního stavitele Ignáce Klosse při farním kostele na náklady města v letech 1587 - 1629, tedy v době, kdy ve městě nebyla katolická duchovní správa a ve farním kostele se scházelo německé obyvatelstvo luteránského vyznání. Pak jsme již podruhé vstoupili do průjezdu věže a přes mříž v hlavním vchodě jsme nahlédli dovnitř svatostánku.
Před námi se objevil monumentální trojlodní prostor s širokou hlavní lodí a klenutou valenou klenbou s výsečemi a původním barokním vybavení. Viděli jsme zde hlavní oltář z roku 1629 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Eliáše Františka Herberta z roku 1739. Na bocích byly sochy andělů z 18. století a kříž s Kristem, pod nímž ležel beránek. Dále jsme zde našli sochy sv. Cyrila a Metoděje vytvořené v roce 1757 sochařem Janem Kammereitem a blíže obrazu pak stály sochy sv. Petra a Pavla, dílo sochaře Ondřeje Zahnera z roku 1739. Pak jsme si prohlédli boční oltář Nejsvětější Trojice z roku 1745 s obrazy, které namaloval opět Herbert a sochami svaté Anny, svaté Kláry, archanděla Michaela a andílků.
Druhý boční oltář z roku 1747 byl zasvěcen sv. Františku Xaverskému a v jeho horní části jsme našli Madonu vznášející se v oblacích. Na pravé straně pak stála socha sv. Antonína Paduánského a naproti pak byla socha sv. Jana. Pak jsme svou pozornost obrátili na Justýnskou kapli s oltářem svatého Kříže, sochami svatých a imitací Kristova hrobu. Líbily se nám hezké vyřezávané lavice z roku 1756 a kazatelna ze stejného data. V zadní části hlavní lodi jsme uviděli dvě původně barokní zpovědnice ze 40. let 18. století. Nad námi se nacházel hudební kůr, který jsme později viděli z bočních dveří a kde se nacházely klasicistní varhany z roku 1794 od frýdeckého varhanáře Františka Hořčičky. Naším očím neunikl obrazový soubor křížové cesty, který byl v roce 1804 namalován Janem Jiřím Frömmelem.
Sluníčko svítilo dovnitř přes krásné vitrážová okna s vyobrazením různých světců a jeho paprsky mimo jiné dopadaly na podlahu kostela, pod níž se nacházejí dvě krypty. Vždycky bylo naším přáním se do nějaké podívat, ale ani zde v Novém Jičíně jsme neměli to štěstí. Pouze jsme se dočetli, že jedna v prostoru presbytáře pochází z roku 1733 a v roce 1890 v ní bylo objeveno tělo kněze. Druhá krypta byla položena na epištolní straně chrámu a ukrývala sedm těl.
To bylo vše, co jsme si uvnitř svatostánku prohlédli a tak jsme pokračovali v obhlídce jeho exteriérů. Vyšli jsme ven z průjezdu a shlédli kříž s Kristem na netradičním polygonálním podstavci. Pak jsme kráčeli podél lodi, přičemž jsme vždy nahlédli znovu dovnitř kostela přes otevřené boční vchody. Vzápětí jsme dorazili k presbytáři s půlkruhovým závěrem, na němž jsme uviděli další dvě vitrážová okna.
Poté jsme kráčeli po druhé straně kostela s protějšími bočními vchody a opět jsme stanuli u průjezdu ve věži. Nastal čas se seznámit s dalším informacemi o tomto monumentálním chrámu, jenž byl vystavěn v letech 1729 - 1732 a po přečtení historických faktů jsme svatostánek na chvíli opustili. Naším dalším cílem byla totiž bašta v hradebním páse, která se dochovala jen o pár desítek metrů dál od božího chrámu. Chcete- li vědět jak náš výlet pokračoval, přečtěte si další moje příspěvky nebo v sekci Velké povídání o výletech vyhledejte článek Jak jsme poznávali Nový Jičín a okolí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Novy_Jicin_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie/
Historie :
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v době vzniku Nového Jičína na místě původního zřejmě dřevěného svatostánku, o němž existuje první písemná zmínka z roku 1366. Tento kostel v roce 1503 vyhořel a nový dostal již kamennou gotickou podobu. Vznikla jednolodní budova s nevysokou klenbou, s hudební kruchtou nad hlavním vchodem, nízkou šindelovou střechou a malou zvoničkou. V roce 1587 byla zahájena výstavba věže před jeho průčelím, která pak byla v 17. století zvýšena až na dnešní výšku 66 metrů.
Roku 1621 během třicetileté války požár zničil střechu kostela, dřevěný nástavek věže a veškeré zařízení uvnitř kostela. Hned následující rok byl kostel opraven a dokonce se začala stavět i velká věž. O roku 1624 svatostánek opět patřil katolíkům a začali se o něj starat jezuité, kteří dokončili opravu budovy i dostavbu věže, která byla z větší části z kamene a obdržela nový zvon. Po roce 1715 přestal kostel dostačovat velkému počtu věřících a proto byl zbořen a na jeho místě byl v letech 1729 - 1732 postaven nový.
Roku 1768 byl kostel opět poškozen požárem, ale oheň tentokrát nepostihl interiér a v roce 1839 bylo nově vyrobeno sedm dveří z dubového dřeva. O pět let později blesk uhodil do věže a dřevěné střechy chrámu shořely, jeden zvon byl rozbit, byly poškozeny varhany a lustry v kostele rozbity. Hodiny na věži byly sice poškozené, ale nezastavily se. Roku 1845 byly všechny střechy pokryty plechem a o rok později byly mezi lidmi sesbírány příspěvky, díky kterým mohl být kostel vyčištěn a opraven. Bylo vysázeno všech 16 velkých oken a hlavní oltář byl zcela restaurován.
V roce 1922 kostel získal novou fasádu, roku 1925 byla opravena střecha a v letech 1930 - 1931 byl obnoven jeho interiér. Kostel byl znova vymalován, byly zakoupeny nové lustry, mramorová dlažba a chrámové dveře. Byly restaurovány veškeré obrazy, byla dodána mramorová dlažba, vestavěno plynové topení a opraveny lavice. Roku 1952 začalo ve věži znovu hořet, takže byly zničeny hodiny, zvony a veškeré zařízení v ní. Po několika letech došlo k další generální opravě jak věže, tak celého kostela a další opravy pak proběhly roku 1991.
Historie čerpána z webu
Město Nový Jičín je držitelem turistické známky č.2121.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-novy-jicin-c2121
