Slavkov u Brna byl cílem našich dvou výletů, které se odehrály několik let po sobě. Zatímco poprvé jsme si stihli prohlédnout pouze zámek, rozhlednu na golfovém hřišti a kostel Vzkříšení Páně, při druhé návštěvě jsme shlédli zbytek památek a zajímavostí. Nevynechali jsme ani židovský hřbitov za městem, za nímž jsme odjeli po obhlídce památek v centru Slavkova.

Po necelých dvou kilometrech jsme dorazili k serpentinám silnice vedoucí do Rousínova, když se vlevo od nás hřbitov mezi stromy objevil. Na malém plácku před vchodem jsme zaparkovali auto a hned jsme se vydali k železné bráně, která nahradila původní půlkruhově zaklenutou bránu, sloužící jako vjezd pro pohřební vozy, přičemž pěší chodívali na hřbitov menší brankou, ale obě zničil čas. Když jsme k bráně došli, zjistili jsme, že je zamčená.

Nenechali jsme se odradit a na náhrobky jsme místy nakoukli alespoň přes dvoumetrové hřbitovní zdi a plot. Kousek od brány jsme našli pobořenou kamennou obřadní síň z roku 1842 a uprostřed plochy hřbitova jsme spatřili památník obětem rasové persekuce ze Slavkova, který sem by roku 1994 instalován z iniciativy pana Ericha H. Stracha z Velké Británie.

Během obchůzky kolem hřbitova nepravidelného tvaru o rozloze 4045 čtverečních metrů jsme si všimli, že se náhrobky dochovaly na téměř celé ploše. Starší pomníky jsme spatřili uprostřed plochy, novější pak stály při ohrazení, nicméně řada z nich byla pokácena. Napočítali jsme zde asi 300 náhrobků, přičemž nejstarší pocházel z 18. století, ale většina byla o století mladší.

Byly zhotoveny z různého kamene, některé z nich byly zdobeny volutami a mušlovými motivy a naším očím neuniklo, že na pomnících byla uplatněna symbolika spojena se jménem, rodem, povoláním a vlastnostmi zemřelého. Viděli jsme zde třeba dvojici lvů, korunu, hvězdu, levitskou soupravu, věnec či hada stočeného do kruhu.

Když jsme si hřbitov částečně obešli, seznámili jsme se také s jeho historií, ze které nás nejvíce zaujalo, že na slavkovském hřbitově byli pohřbeni například místní rabíni Noach ben Josef z Przeworska (zemřel 1766), Jakob Klein z Gliwice (1810), Hermann Duschak (1866) a před povolením vlastního pohřebiště též řada židovských obyvatel Brna či významný obchodník s tabákem Salomon Dobruška. Po seznámení se s historickými fakty, jsme se pěšky vydali do serpentin za další památkou Slavkova, kterou byla kaple sv. Urbana. O ní pojednává další můj článek, tak si jej ve volné chvíli přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Slavkov_u_Brna_-_zidovsky_hrbitov/

Historie :

Stejně jako v jiných městech, i ve Slavkově bylo postupem času dokonce několik židovských hřbitovů. Nejstarší slavkovské židovské pohřebiště se údajně nacházelo východně od města, při cestě na Němčany. Druhý židovský hřbitov byl od poloviny 16. století jižně od města při silnici na Ždánice, poblíž říčky Litavy. Václav Antonín hrabě Kounic, tehdejší majitel panství, jej nechal nedlouho před svou smrtí roku 1774 zlikvidovat. Stalo se tak z jediného prostého důvodu, a to, že mu vadil při pohledu ze zámku.

Část náhrobků byla odtud stejného roku přenesena na nový hřbitov. Přibližně 300 náhrobků je rozmístěno po celé ploše hřbitova o rozloze 4045 m2, starší pomníky uprostřed plochy - přičemž nejstarší pomníky z let 1735–1736 sem byly přeneseny ze starého hřbitova, který se nacházel jižně od města při říčce Litavě. Pochována je zde řada učených místních rabínů. Uprostřed plochy byl v roce 1994 instalován památník vyvrácené židovské komunity.  Židovská komunita přestala ve Slavkově existovat po roce 1940.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/?OID=2812

Město Slavkov u Brna je držitelem turistické známky č.2094.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-slavkov-u-brna-c2094